V začátcích letectví jsme drželi krok se špičkou, popisuje historik stoletou historii výzkumného ústavu

28. leden 2023

Historie původně Vzduchoplaveckého, později Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu se začala psát v roce 1922, kdy byla instituce založena z iniciativy Ministerstva národní obrany Československa. Tuzemský výzkumný ústav nebyl v Evropě tím prvním, aerodynamikou se už před první světovou válkou několik institucí podobného typu zabývalo. Velká válka ale přinesla významný rozvoj aviatiky, a tak i nová Československá republika potřebovala po roce 1918 své vlastní letectvo.

Čtěte také

K 1. listopadu 1918 proto vznikl československý Letecký sbor. A s ambicí nahradit rakousko-uherskou, francouzskou a německou techniku stroji domácí provenience přišla i potřeba vytvořit specializovaný výzkumný ústav, vysvětluje historik Petr Kolmann.

Hned po založení tvořilo instituci sedm oddělení — aerodynamika, draky a propulsory, elektro a radio zařízení, fotooptika, letecké zdravotnictví a meteorologie, jejíž vědecký význam v souvislosti s rozvojem letectví výrazně vzrostl.

Aerodynamický tunel

Módní záležitostí ve výzkumu byl v období první republiky aerodynamický tunel pro umělé vytváření vzdušeného proudu, kterým brzy disponovali i čeští odborníci. První měření byla spíš zkušební a k ostrému testování se přistoupilo až koncem 20. let, kdy se pro podniky jako Aero začala ofukovat první letadla.

Postupem času aerodynamických tunelů přibylo. Jeden z aktivně využívaných se přímo pojí s památkově chráněnou technickou stavbou ­– Libeňským plynojemem.

Průměr takového tunelu bývá kolem tří metrů, proto je pro pevnostní a jiné zkoušky potřeba vytvořit dokonalou zmenšeninu, a to s přesností na setiny milimetru. Zařízení se přitom nevyužívá jen pro testování letadel, ale i staveb.

Čtěte také

Zřízením Protektorátu Čechy a Morava přešel průmysl de facto pod přímou taktovku nacistického Německa. Pro tuzemské letectví ale přinesla německá správa paradoxně svá pozitiva – čeští konstruktéři se mohli přiučit zahraničnímu know-how.

Po druhé světové válce a zejména pak po únoru 1948 se výroba zaměřila na spolupráci se Sovětským svazem. Vlastní výzkum a vývoj přesto pokračoval.

Porevoluční privatizace i dobývání vesmíru

Současný generální ředitel ústavu Josef Kašpar považuje za nejúspěšnější období tuzemského leteckého průmyslu 50. a 60. léta.

Tehdy byl zkonstruován například jednomotorový celokovový hornoplošník L-60 brigadýr, celokovový dolnoplošník L-40 Meta Sokol nebo vrtulníky HC-2 a 3. Skutečně obrovským krokem vpřed byl podle něj projekt československého proudového letounu L-29 Delfín.

Čtěte také

Velkou výzvou pro pokračování Výzkumného leteckého ústavu, byla porevoluční 90. léta. Obtížné přitom bylo nejen prokázat konkurenceschopnost na nově otevřeném globálním trhu, ale i vypořádat se s postupnou privatizací mnoha státních podniků.

Potřeba získat nové zákazníky vedla i k rozšíření nabídky a ústav tak postupně začal spolupracovat v dalších odvětvích vysoce specializovaného průmyslu.

Kromě vývoje nových materiálů se v nedávné minulosti podílel třeba i na testování zimních kombinéz pro české olympioniky. Odborníkům z VZLÚ se dokonce v posledních deseti letech povedlo dostat se daleko nad letové výšky dopravních nebo vojenských letounů. Původní české satelity dostali až na oběžnou dráhu Země.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.