V prvních svobodných volbách jsme podle Václava Havla zvítězili všichni

V červnu roku 1990 se volilo do Federálního shromáždění i do obou národních parlamentů. Ve volbách kandidovalo 22 stran a hnutí a jasnými favority byly od počátku Občanské fórum a slovenská Verejnosť proti násiliu.

V celém Československu bylo registrováno přes jedenáct milionů voličů a k volebním urnám nakonec přišlo neuvěřitelných 96 % lidí.

Čtěte také

O strašidlech, která pěstovala ideologickou diverzi. Návrat do roku 1990 s Rádiem Svobodná Evropa

Na rozdíl od předchozích desetiletí, před volbami v roce 1990 proběhla bouřlivá volební kampaň. Zúčastnil se jí i prezident Václav Havel. Sám se sice prohlásil za nadstranického prezidenta, stačil ale projet celou republiku a na tisícových mítincích se setkával s voliči.

Jedno takové setkání zaznamenal i Československý rozhlas koncem května v Horních Počernicích, kde Havel zavzpomínal na slavné představení své Žebrácké opery. Došlo k němu v hospodě U Čelikovských za hluboké totality, 1. listopadu 1975. V hledišti tehdy seděla řada disidentů – budoucích poslanců i ministrů.

Výbušná předehra

V sobotu 2. června vybuchla na Staroměstském náměstí v Praze podomácku vyrobená nálož, která zranila desítky lidí. Několik z nich skončilo v nemocnici. Nejvážněji byla zraněna německá turistka, která musela podstoupit operaci mozku. Dodnes nevíme, jaké byly pohnutky původce tohoto atentátu. Nikdy se ho totiž nepodařilo vypátrat.

Čtěte také

Josef Bartončík. Agent StB, nebo poslanec, který vytvářel paralelní struktury u lidovců? Vyberte si

Druhý výbuch byl spíše obrazný. Těsně před volbami totiž náměstek federálního ministra vnitra Jan Ruml oznámil, že šéf lidovců Josef Bartončík je dlouholetým spolupracovníkem Státní bezpečnosti. Jeho prohlášení vyvolalo velký rozruch i přestřelku mezi stranami těsně před volbami. Ruml tvrdil, že Bartončíkovu spolupráci s StB zveřejnil až poté, co se on sám odmítl stáhnout z politiky, přestože to osobně slíbil prezidentu Václavu Havlovi.

8. června za zvýšených bezpečnostních opatření nastaly konečně volby. Velká pozornost v nich byla celkem pochopitelně věnována Václavu Havlovi. Rozhlas tehdy přinesl reportáž z volebního obvodu, kde prezident volil. Ukázalo se, že zejména mezi voličkami měl mnoho fanynek. Voliči také zdůrazňovali, že vlastně teprve v roce 1990 jdou poprvé k volbám skutečně svobodně.

Čtěte také

Když Sověti odcházejí. Jak zachytily rozhlasové mikrofony odsun sovětských vojsk?

Čím jsme ovšem žili v roce 1990 kromě voleb? Čekalo nás například zdražování potravin. Poprvé se o něm dozvěděla veřejnost předem, a to o celých šest týdnů. Vedlo to zcela logicky k tomu, že lidé vykoupili trvanlivé potraviny, regály obchodů byly najednou prázdné.

Veřejnost zvláště v prvních měsících roku 1990 také velmi pozorně sledovala jednání o odchodu sovětských vojsk z našeho území. A s tím, jak opouštěly areály, které po 20 let využívaly, se také odhalovalo, v jak zanedbaném a zchátralém stavu je zanechaly.

Svobodná kultura

Novinkou v rozhlasovém zpravodajství naopak nebylo Pražské jaro. V roce 1990 proběhl jeho 44. ročník. I tehdy ho tradičně uzavírala Beethovenova Devátá, ovšem s velmi netradiční osobností za dirigentským pultem.

Poprvé ji totiž v Praze řídil slavný americký dirigent Leonard Bernstein. Rozhlasová reportáž ho zachytila, jak muzikantům Devátou sám předzpěvuje! 

Svobodná kultura byla nepochybně jedním z hlavních požadavků lidí, kteří na náměstí cinkali klíči. Zprvu nebylo jasné, jak se bude kultura v nových podmínkách vyvíjet.

V pražském Radiopaláci došlo pouhý den před volbami k setkání pracovníků v místní a regionální kultuře. Ministr kultury Milan Lukeš hovořil i o budoucím financování. Řekl mimo jiné: „To by v tom byl čert, aby na kulturu také nezbylo!“ Jak ovšem víme, s financováním kultury se potýkáme i po letech.

• Rozhlasový dokument je jedním z nejnáročnějších žánrů. Obsahuje v sobě jak zpravodajství, tak publicistiku, slovesnou tvorbu i specifickou práci s hudebním designem. V minulém roce vzniklo v rozhlase 853 dokumentů a jejich poslech by vám zabral 23 325 minut. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.

Naše čísla hrají... s vámi|foto:Český rozhlas