V Německu se začal průmyslově vyrábět syntetický kerosin. Ani to nevyřeší problém s emisemi z létání

9. říjen 2021

V severoněmeckém městečku Werlte zahájila v říjnu provoz první továrna na syntetický kerosin. Dovolí nám nové palivo létat a neškodit přitom klimatu? Technologické novince se v německém týdeníku Die Zeit věnuje dopravní novinář Sören Götz

Továrnu na výrobu uhlíkově neutrálního leteckého petroleje otevřela organizace na ochranu ovzduší Atmosfair. Celý proces výroby syntetických paliv je přitom podle novináře Götze opravdu fascinující.

Čtěte také

Základní surovinou je oxid uhličitý. Získává se z ovzduší – tam ho, jak dobře víme, je až moc – a také ze zařízení na výrobu bioplynu, kde hnijí nespotřebované zbytky potravin. Jeho sloučením s vodíkem pak vznikne palivo označované jako e-kerosin.

Nové palivo se dá používat a dopravovat stejně jako běžný letecký petrolej. Jeho spalování do ovzduší uvolní jenom tolik oxidu uhličitého, kolik se ho předtím spotřebovalo při výrobě, vzniklá energie je tedy klimaticky neutrální. I tak se ovšem v ovzduší objevují kondenzační stopy, nejsou ale tak škodlivé.

Vody je v Evropě samozřejmě dost, ale abyste z ní vodík získali, potřebujete spoustu energie.

Nicméně čím víc se toho člověk dozví o procesu označovaném jako power-to-liquid, tedy výroba kapaliny pomocí elektřiny, tím více v něm podle Sörena Götze hlodají pochybnosti. Kde se třeba vezme potřebný vodík?

Čtěte také

Vody je v Evropě samozřejmě dost, ale abyste z ní vodík získali, potřebujete spoustu energie. A aby byl výsledný produkt klimaticky neutrální, musí to být elektřina z obnovitelných zdrojů. Výroba elektřiny ze slunce a větru se ale zvyšuje jen pomalu a Německo musí se svou zelenou elektřinou zacházet co nejšetrněji.

A právě to je hlavní slabina syntetických paliv – nejsou ani trochu energeticky efektivní. V kinetickou energii se promění jen nějakých 10 až 15 procent energie spotřebované na jejich výrobu. Zbytek, až devět desetin využité energie, přijde vniveč. To elektromobily jsou oproti nim mnohem efektivnější, k pohybu využijí 70 až 80 procent dodané energie.

Auto na syntetická paliva by na ujetí sta kilometrů spotřebovalo tolik energie jako elektrický automobil na 700 kilometrů.

Jinými slovy: auto, které by jezdilo na syntetická paliva, by na ujetí jednoho sta kilometrů spotřebovalo tolik energie jako elektrický automobil na 700 kilometrů, vypočítává německý novinář v týdeníku Die Zeit. Vzhledem k tomu, jak vzácná zelená elektřina ještě příštích pár desetiletí bude, by podobné plýtvání bylo holý nerozum.

Jeden z kamenů cesty k uhlíkové neutralitě 

I přesto má smysl syntetická paliva zkoumat a testovat jejich praktické využití. Elektřina z baterií je totiž vhodné řešení pro auta, ne ale už pro letadla nebo kontejnerové lodě.

Čtěte také

Letecké nebo lodní baterie by totiž musely být tak velké, že na zboží nebo cestující by už nezbylo skoro žádné místo. Syntetická paliva naopak dovolují uvažovat o tom, že provoz letecké a lodní dopravy jednou bude klimaticky neutrální.

I když jsou syntetická paliva technologicky nesmírně zajímavá, je to jen jeden ze základních kamenů na cestě k uhlíkové neutralitě. Své místo budou mít tam, kde neexistují výhodnější alternativy.

Pro cesty po Evropě musí být první volbou vlak.

V případě létání to znamená, že pro cesty po Evropě musí být první volbou vlak. Nová spolková vláda, která vzejde ze zářijových voleb, by proto měla rozšířit železniční síť a dál omezit cenové znevýhodnění železniční dopravy oproti té letecké.

Čtěte také

Bude také muset občanům otevřeně říct to, co všechny hlavní strany během předvolební kampaně zamlčovaly: pokud doopravdy usilujeme o klimatickou neutralitu, nemůžeme dál konzumovat a cestovat stejně, jako jsme to dělali předtím, zamýšlí se dopravní žurnalista Sören Götz v textu pro týdeník Die Zeit.

Poslechněte si všechna témata Světa ve 20 minutách, vybral je Miroslav Tomek.

Uslyšíte, že zářijové volby v Rusku znamenaly pro tamní režim zásadní úspěch ve snaze o kontrolu internetu. V Portugalsku se proti koronaviru podařilo naočkovat 85 procent obyvatel. Necelý rok od vítězné války s Arménií nemá Ázerbájdžán zájem o dialog o Náhorním Karabachu. A ostrovní Srí Lanka odpovídá na pandemii a hospodářskou krizi posílením vlivu armády a sbližováním s Čínou.

Spustit audio

Související