V Německu objevili poklad dávného krále, který dal jméno technologii Bluetooth

Amatérští archeologové se podíleli na senzačním nálezu na německém ostrově Rujána. Právě toto území skrývalo stovky mincí a množství šperků z 10. století. Cennosti pocházejí z doby vlády legendárního dánského krále Haralda I., známého také pod přezdívkou Modrozub. A právě on se stal inspirací pro moderní bezdrátovou technologii Bluetooth, všímají si německá i americká média.

Když amatérský archeolog René Schön a jeho třináctiletý pomocník Luca Malaschnitschenko před třemi měsíci zkoumali za pomoci detektorů kovů území poblíž vesnice Shaprode, narazili na blyštivý předmět. Domnívali se však, že jde o kousek hliníku.

Při bližším ohledání ale zjistili, že jde o stříbro. A právě tento poznatek přiměl k akci profesionální archeology ze spolkového státu Meklenbursko-Přední Pomořansko. Před několika dny zahájili vykopávky na ploše zhruba 400 metrů čtverečních, informuje server stanice CNN.

Thorovo kladivo i kříže

Nač si Vikingové brousili zuby?

Caroline Arcini, Riksantikvarieämbetet, Stockholm

Švédská antropoložka Caroline Arciniová odhalila u Vikingů nečekaný obyčej. Severští válečníci si nechávali vybrousit do horních řezáků hluboké zářezy. Důvod jejich počínání není jasný.

Úsilí se odborníkům vyplatilo. Pod nánosem zeminy odhalili zhruba 600 více, či méně poničených mincí a stříbrných předmětů: náhrdelníky, brože a šperky z perel. Kolekce skrývala i amulet v podobě takzvaného Thorova kladiva, což byla mytická zbraň Vikingů.

Poklad je už teď považovaný za jeden z nejpozoruhodnějších nálezů posledních let. „Jde o největší jednotlivý nález v jižní části regionu Baltského moře, což jej činí naprosto výjimečným,“ cituje dánská odnož evropského serveru Local šéfa archeologického týmu Michaela Schirrena.

Podobná platidla byla totiž doposud vykopána jen na území dnešního Dánska. Za zvlášť pozoruhodné archeologové označují mince se symboly křesťanského kříže, doplňuje zase CNN. S tím, že to byl právě Harald I., kdo přijal a následně rozšířil křesťanství do Dánského království.

Oba amatérští archeologové museli o svém dobrodružství nejprve mlčet, aby umožnili archeologům důkladnou přípravu. „Byl to největší objev mého života,“ pochvaluje si nicméně Schön, který musel tři měsíce svůj úspěch držet za zuby. Ale nelituje. Spolu s třináctiletým Lucou se mohl vykopávek osobně účastnit. Sám Luca je spoluprací s profesionálními kolegy nadšen.

Král spojovatel

Dosavadní výsledky výzkumu naznačují, že poklad by mohl pocházet ze sklonku roku 980, kdy Harald I. uprchl do Pomořanska. Do oblasti, která se dnes rozkládá v částech severovýchodního Německa a západního Polska. Stalo se tak po prohrané bitvě proti vlastnímu synovi Svenovi řečenému Vidlí vous. Rok po porážce mocný vikingský panovník umírá.

Přezdívku Modrozub, v angličtině Bluetooth, si Harald podle dávných letopisů vysloužil kvůli mrtvému zubu, který prý působil namodrale, vysvětluje stanice Deutsche Welle. Dnes je po panovníkovi pojmenována technologie bezdrátového přenosu, kterou vyvinula švédská firma Ericsson. 

Inspirovala se obratností a státnickým umem Haralda I., který dokázal sjednotit skandinávské národy. Ve své době panoval nad rozsáhlým územím, které v současnosti tvoří Dánsko, severní Německo, jižní Švédsko a části Norska, připomíná Deutsche Welle. A jak dodává, i dnešní Bluetooth přece dokáže propojit počítače s dalšími mobilními zařízeními.

autor: smi

Související