Uznával potenciál průmyslu a zároveň ho lze označit za jednoho z prvních ekologů, říká o Karlu Čapkovi ředitel jeho památníku

Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše|foto:Profimedia

„Stará Huť mu byla, nechci říct druhým, ale dalším domovem. Samozřejmě hlavní domov našel v polovině 20. let na Vinohradech, tehdy na kraji města, kde si s bratrem Josefem postavili dvojvilu,“ připomíná s tím, že k domu ve Staré Huti se Čapek dostal o 10 let později.

„Když si v roce 1935 bral herečku Olgu Scheinpflugovou, byl mezi svatebními dary jeden hodně neobvyklý – právo doživotně užívat jakýsi tou dobou nevyužívaný opuštěný dům za Dobříší, konkrétně ve Staré Huti pod hrází rybníka. A to je Čapkova Strž, místo, které je dnes spravováno jako památník tohoto spisovatele,“ vysvětluje.

Čtěte také

Karel Čapek miloval Alpy, vydali jsme se po jeho cestách, vypráví šéf jeho památníku Vacek

Na Strži se místu říká právě díky Karlu Čapkovi, který toto označení našel ve starých mapách. „Dodnes hrdě využíváme jeho rukou psané slovo Strž i na oficiálních dokumentech muzea, na vizitkách a podobně,“ vysvětluje ředitel muzea, které před dvěma týdny otevřelo novou stálou expozici Po stopách hutí a hamrů v kraji Čapkovy Strže.

Z vyhořelé budovy stánek kultury

Expozice představuje časovou osu uplynulých čtyř století z pohledu vývoje tradice zpracování železa, hutí, hamrů, železáren a strojíren od třicetileté války až po současnost. Zpracování kovů podle Vacka velmi výrazně poznamenalo místní krajinu, která je protkaná sítí rybníků a potoků, na nichž postupně od poloviny 17. století rostly hamry, jejichž stopy jsou tam dodnes.

Čtěte také

Zahrada, šuplíky s texty, gramofon nebo rádio… Procházíme Památníkem Karla Čapka na Strži

„Když použiju nadsázku, nebýt zpracování železa a všeho kolem, tak by ani Karel Čapek do toho místa nepřišel. Nevznikla by budova, kterou povýšil svojí přítomností a svým uměním z řadové správní budovy zkrachovalých a vyhořelých železáren na stánek kultury, kam za ním mířili přední umělci z Prahy, ale i osobnosti evropské kultury,“ doplňuje Vacek.

Karel Čapek byl podle něj jedním z těch, kteří dokázali domýšlet a uznávat potenciál průmyslu pro rozvoj lidstva. A zároveň je možné ho označit za jednoho z prvních ekologů.

Zdeněk Vacek|foto:Jana Myslivečková, Český rozhlas

„Minimálně v našem prostředí. V řadě statí už ve 30. letech zdůrazňoval, že když zničíme nějaký úsek přírody, tak je to změna nevratná a že ta příroda má větší hodnotu, než jaká jí tehdy byla obecně ve společnosti přisuzována,“ připomíná.

Chalupařit nechtěl

V Hovorech na Plusu Vacek také zmiňuje, že Karel Čapek dům na venkově původně nechtěl. „Byla to údajně jeho první reakce, to víme ze vzpomínek jeho švagra, že nechce chalupařit, že má přece vilu. Když se tam ale jel podívat, byl okouzlen. Okamžitě začal spřádat plány,“ směje se.

Čtěte také

Karel Hvížďala: O čem psal Karel Čapek před 100 lety

Z posledních tří let svého života trávil Čapek na Strži valnou část svého času. Už tolik necestoval do ciziny.

„Nacházel tam klid a způsob, jak se odreagovat a načerpat síly a optimismus z přírody a z manuální práce. Zatímco zahrada na Vinohradech byla opravdu víceméně hotová, tak tady se potýkal s různými úpravami. A ač to nebyl jeho majetek, měl pouze právo užívání, tak do toho investoval nemalé prostředky,“ popisuje ředitel Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše.

Poslechněte si celý rozhovor.