Už deset let víme, že zálohový systém na PET lahve není efektivní a je dražší, tvrdí expert

19. duben 2019

Češi sice patří ke špičce v třídění odpadů, ale k evropské metě 90 % vytříděných plastových obalů mají ještě daleko. Pomohlo by zavedení zálohového systému na PET lahve?

„Pokud vám vadí volně pohozené odpadky v přírodě, ve městech a zejména PET lahve a plechovky, kterých je nezanedbatelné množství, tak je zálohování tou pravou cestou,“ uvedl v pořadu Pro a proti Vojtěch Vosecký z Institutu cirkulární ekonomiky.

Ten dodal, že ze zkoumání institutu a Vysoké školy chemicko-technologické vyšlo, že zálohový systém by byl o třetinu lepší než ten stávající, protože se tak vytřídí a recykluje o poznání větší množství zálohovaných obalů.

Ano, Češi se naučili třídit, ale vždy se najdou lidé, kteří nejsou motivováni dobrým úmyslem nebo to mají daleko, takže odpadky volně pohodí. Proto se musíme zamyslet, jak systém zefektivnit a jak předcházet tomu, aby naše příroda byla zavalena těmito odpadky.
Vojtěch Vosecký

Na začátku studie prý nebyl dostupný dostatek dat. „Oslovili jsme ministerstvo, společnost EKO-KOM a další... Z dodaných dat vyplývalo, že se v přírodě neválí ani jedna PET lahev a v černých popelnicích je jich třikrát méně, než vyplývá ze statistických dat.“

Z různých odhadů institutu vyšlo, že se lahví na trh uvádí pravděpodobně víc, než je oficiálně ohlášeno. „Také jsme narazili na to, že jeden rok se třídí zhruba 74 % PET lahví a o šest měsíců později to najednou je 83 %. Systém je poměrně netransparentní a není pro nás žádný způsob kontroly dat.“

„Míra, která se komunikuje v Česku stran třídění plastových obalů je 69,5 %. To nám přijde velmi dobré, ale jednak jsou nové cíle z Evropské unie, a také vidíme, že těch nevytříděných 30 % končí v černých popelnicích nebo volně pohozených přírodě,“ obhajoval zálohový systém Vojtěch Vosecký.

Zálohový systém? 1,5 miliardy ročně

„Existují i jiné studie, například studie firmy EKO-KOM, které říkají, že stávající systém se žlutými kontejnery se všemi plasty, ne jen nápojovými, dokáže až 82 % vytřídit,“ namítl nezávislý obalový expert Jan Bláha.

Do roku 2030 potřebujeme tedy navýšit o 8 %. „Když se tento systém zintenzifikuje, tak může toto číslo dosáhnout, a to při stávajících cenách. Zálohový systém ale znamená každý rok 1,5 miliardy navíc, které v konečné podobě vždy zaplatí koncový uživatel, tedy občan.“

Tyto studie jsem si už zažil před 10 lety. Za ministra Bursíka se stejně argumentovalo o zálohách. Nakonec byla přizvána celá odborná veřejnost, ne jen jeden hráč na trhu. Z této diskuze vyplynulo to, co tu dnes máme. Už tehdy se řeklo, že zálohy nejsou efektivní a jsou významně nákladnější.
Jan Bláha

Zálohy by prý měly svou logiku, kdyby se tak jako v severských státech vše dávalo do pytle a pak se vybíraly některé obaly. „U nás je to všechno naruby: my všechno třídíme dopředu a teď z toho chceme nápojový obal vybrat a celý systém bohužel zdražit.“

Expert také upozornil na německou zkušenost. „Tam se v roce 2003 zaváděly zálohy a objem všeho  ostatního vytříděného obalu klesl o 25 %. Do loňského roku tato čísla nebyla srovnána.“

„Když pominu, že tady mluvíme o studii, která není skutečně nezávislá, protože ji dělá čistě komerční subjekt Karlovarské minerální vody..., tak v první části používá jiná vstupní data než v dalších dvou částech... Také započítává celkem nelogicky některé věci,“ kritizoval Jan Bláha.

autoři: Tomáš Pavlíček , oci
Spustit audio

Související