Trpíte anorexií nebo bulimií? Izolovaný člověk se může v době covidu ještě zhoršit, varuje lékařka
Pacientů s poruchami příjmu potravy přibývá. Lockdown měl v tomto směru ale i pozitivní efekt. Rodiče si více všímali toho, jak jejich děti jedí a měli čas to s nimi řešit.
Čtěte také
U pacientů, respektive pacientek, které už byly diagnostikovány, probíhala léčba i v online režimu vcelku dobře. Ale lockdown a s ním spojená větší izolace lidí, měla vliv i na nově vzniklá onemocnění.
Těch v posledním roce podle poznatků z klinické praxe přibylo. K tomu, že se poruchy příjmu potravy začaly víc řešit, mohl přispět právě bližší rodinný kontakt, který s koronavirem přišel, upozorňuje profesorka Hana Papežová z Psychiatrické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
„Rodina si všimla, že dítě nebo adolescent neadekvátním způsobem jí, případně příliš cvičí. Pokud byli dostatečně motivovaní, tak o tom s dítětem mluvili a hledali nějaké řešení,“ říká.
Covid umocňuje izolaci nemocných
Život lidí s jakoukoli poruchou příjmu potravy není spokojený, ať už v době covidu, nebo ne. Samy pacientky přiznávají, že jídlo a to, jak se s ním vypořádat, je prakticky to jediné, co je postupem času zajímá. Proto je důležité, aby se začaly co nejdříve léčit, připomíná lékařka Hana Papežová.
Čtěte také
„Řeší své problémy buď nejedením, nebo přejídáním, případně jejich kombinací. To postupně vede k nejrůznějším zdravotním problémům a k izolaci. A izolovaný člověk se může v covidu ještě zhoršit, hůř vše prožívá,“ upozorňuje lékařka Papežová.
S léčbou by proto lidé neměli otálet. První na řadě je psychoedukace, dále se pracuje na jídelníčku, na navýšení hmotnosti, ale i na zvýšení sebevědomí a sebepřijetí pacienta. Mnoho lidí si ale problémy nechce připustit, nebo je zatajuje, a tak pomoc nakonec nevyhledají, což může skončit i fatálně.
Mentální anorexii má přibližně procento žen ve věku od 15 do 35 let. Incidence bulimie je ale až trojnásobná. Zároveň desetinásobek mladých žen drží různé iracionální diety, takže se u nich dá diagnostikovat takzvaná nespecifická porucha příjmu potravy. Odborníků, kteří by se pacientům s poruchami příjmu potravy věnovali, je ale u nás stále málo.
Celý rozhovor, který natočila Andrea Skalická, najdete v audiozáznamu.
Související
-
Zaostřeno na bulimii a anorexii od Andrey Skalické
Poruchy příjmu potravy postihují čím dál mladší dívky a chlapce. Děti i dospívající pacienti jsou také stále častěji hospitalizováni. Pomoct nabízí i v denním stacionáři.
-
Mentální anorexie poškozuje zrak
Dívky, které trpí mentální anorexií a v zájmu zkreslených představ o kráse odmítají jídlo, si podle nové studie mohou závažně poškozovat zrak.
-
„V jednu chvíli se všechno sesypalo.“ Až pětina lidí teď trpí zvýšenými pocity úzkosti a depresemi
Větší stres, úzkosti a deprese prožívali ti, kteří už se před krizí potýkali s nějakými socioekonomickými obtížemi a které z ekonomického hlediska pandemie výrazně zasáhla.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
