Třetí muž třetí říše Rudolf Hess je dodnes předmětem konspiračních teorií. Spáchal opravdu sebevraždu?

24. květen 2021

Jednou ze záhad 2. světové války je příběh vysokého nacistického funkcionáře Rudolfa Hesse. Příznivce konspiračních teorií vzrušují otázky o důvodech jeho letu do Velké Británie, dlouholetého věznění a nejasné smrti.

Logo

Hess se narodil v dubnu 1894 v egyptské Alexandrii v rodině obchodníka. Za 1. světové války se přihlásil na frontu a po skončení bojů se zapojil do ultrapravicových jednotek Freikorps. V roce 1920 patřil, s číslem legitimace 16, k zakládajícím členům nacistické strany NSDAP.

Po účasti na nezdařeném mnichovském puči v listopadu 1923 byl zatčen a uvězněn společně s Hitlerem, který mu nadiktoval svůj Mein Kampf. Hess byl přímým Hitlerovým zástupcem v NSDAP, co do hierarchie byl „třetím mužem třetí říše“. Historik Guido Knopp k tomu v knize Hitlerovi pomocníci napsal:

„Titul ‚vůdcův zástupce‘, plný příslibů, sváděl k nedorozumění tehdy jako dnes – tak to ostatně bylo i zamýšleno. S novým titulem totiž nebyl spojen žádný nárůst reálné moci. Funkce platila uvnitř strany, a tam už byl Hess beztak po Hitlerovi nejvyšším funkcionářem.“

Věděl Hitler o britské misi?

Podle oficiální verze Hess 10. května 1941 odletěl dvoumotorovou stíhačkou do Skotska. Při své misi, podniknuté na vlastní pěst, se chtěl spojit se zástupci protichurchillovské opozice a vyjednat mír, který by ukončil válku s Německem.

Bezprostředně po seskoku padákem nedaleko Glasgow byl zadržen a do konce války vězněn. V norimberském procesu v roce 1946 byl odsouzen na doživotí. Ve věznici byl nalezen mrtvý 17. srpna 1987, podle oficiálních závěrů mělo jít o sebevraždu.

Historikové dnes uvažují i o možnosti, že Hitler mohl o Hessově cestě do Velké Británie vědět, po jejím neúspěchu ale dal od celého nápadu ruce pryč s tím, že Hess jednal „v pomatení smyslů“.

Sebevražda, nebo vražda?

Zvláštní Hessovo chování před norimberským tribunálem, kdy si nic nepamatoval a nikoho nepoznával, zase někteří vydávají za doklad, že před soudem nestál Hess, ale jeho dvojník. Velitel věznice v berlínské Špandavě, Američan Eugene Bird, ale se „spojeneckým vězněm číslo 7“ (tak byl Hess označen) dlouhé hodiny hovořil a Hess se mu svěřil, že ztrátu paměti předstíral.

Logo

Že vězněm ve Špandavě byl skutečně Hess, potvrdili jeho syn i manželka. Nejasnosti nad Hessovou sebevraždou ale přetrvávají. Podle vyšetřovatelů se třiadevadesátiletý těžce nemocný stařec oběsil na prodlužovací šňůře. Nejrozšířenější konspirační teorie ale tvrdí, že Hess byl zavražděn. Není však jasné, komu by jeho smrt prospěla.

Hesse není třeba oslavovat: podepsal nechvalně známé rasové (Norimberské) zákony, zákon zakazující vykonávat praxi židovským lékařům a advokátům, navrhl zavedení tělesných trestů pro Židy v obsazeném Polsku. Byl – minimálně v prvním desetiletí – jednou z klíčových součástí nacistického mechanismu. O tom, co takovým lidem umožnilo chopit se vlády, je však nutné přemýšlet.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.