Thomas Kulidakis: Koronavirus Covid-19 na Balkáně

V ostatních zemích je objevení nákazy otázkou času. Tak praví místní experti a vládní kabinety.

Čtěte také

Petr Holub: Propadnout panice před koronavirem

Reakce na výskyt nemoci se v podstatě dá shrnout ve všech zemích následovně. K obyvatelům směřují výzvy, aby dodržovali základní hygienické návyky. Pokud se necítí dobře, měli by lékaře přivolat k sobě a nechodit do čekárny, kde mohou nakazit ostatní. Všechny státy přísahají, že jsou dobře připravené a nemoc rovnající se horší chřipce dokážou zvládnout.

Místní obyvatelé reagují různě. Většinou v souladu se skutečností, že v daných zemích umírají lidé i na obyčejnou chřipku, takže jsou na epidemie zvyklí. Podobně by mohli být zvyklí také v České republice, kde si klasická chřipka vyžádala nejednu oběť.

V Řecku kupříkladu panika nezavládla, obchody jsou plné a lidi s maskou je těžké na ulici potkat i v Aténách, kde je i s turisty a pracovníky ze zahraničí kolem šesti milionů lidí.

Horší chřipka

Čtěte také

Jiří Pehe: Globální epidemie vyjevuje slabost národní politiky

Panika naopak zavládla v Severní Makedonii, kde lidé začali vykupovat potraviny. Jeden z obchodníků se dokonce podivil, že „najednou dostali všichni hlad“. V Bulharsku se rozhodli nainstalovat kamery měřící tělesnou teplotu na letištích, jinak vládne odevzdaný klid v duchu „co se má stát, stane se“.

Albánie se klasicky rozhodla stíhat šiřitele dezinformací a poplašných zpráv, stejně jako ředitele uzavírající školy navzdory příkazům ministerstva. Srbská vláda je prý připravená.

Běžné jsou články vyvracející různé fámy na základě informační kampaně Světové zdravotnické organizace. Kupříkladu proti Covidu-19 nepomáhá česnek, dokonce ani UV lampy. Pomáhá si mýt ruce, a ne vystavovat kůži riziku poškození nepřirozenými dávkami vitaminu D. Není třeba se bát zvířat, včetně koček a psů. Česnek nepomáhá. Rozprašovat na kůži alkohol také ne.

Čtěte také

Petr Hartman: Česko přežilo prasečí a ptačí chřipku, přežije i koronavirus

Státy jihovýchodní Evropy se mohou přetrhnout, aby své občany ujistily o připravenosti na vše. Lidé totiž dobře vědí, že organizovanost a velké finanční zdroje nejsou zrovna nejsilnější stránkou jedné z nejchudších částí starého kontinentu.

Nejlépe jsou na tom ale unijní členové, kteří se přece jen dokázali dostat k ekonomickému rozvoji snáze než místní neunijní země. Na západním Balkáně se tedy více než koronavirus řeší možný vstup do Unie. Bosna a Hercegovina se snaží nerozpadnout. Unijní členové řeší své vlastní problémy.

Thomas Kulidakis|foto: Khalil Baalbaki

Rumuni hledají stále premiéra, řecká vláda řeší vyhrocenou migraci, Bulhaři se snaží zapojit do spolupráce v energetice s Řeckem, Kyprem a Izraelem a podobně. Při pohledu směrem na Balkán se zdá, že složitá historie místní obyvatele vyzbrojila zvláštní odolností tváří v tvář případným krizím. Covid-19 většinou pojímají opravdu jako horší chřipku a vlády se chystají na případnou zkoušku svých schopností. Doprava mezi státy a Itálií se zatím neomezila a život jde dál.

Autor je komentátor Českého rozhlasu