Tereza Engelová: Turecko vrtí psem
„Otevřeme brány a vaším směrem pošleme tři a půl milionu uprchlíků,“ pohrozil evropským kritikům turecké ofenzívy na severovýchodě Sýrie prezident Recep Tayyip Erdogan.
Jeho výhružka mohla překvapit snad jen ty největší politické naivy. Setrvání necelých 4 milionů uprchlých Syřanů mimo hranice Evropy je oprátka, kterou si Evropská unie od Turecka nechala před 4 lety nasadit i kvůli vlastní neschopnosti shodnout se na společném postupu a tváří v tvář imigrační vlně jednoznačně jednat. Prezident Erdogan umí téma uprchlíků dobře využít v rozehrané politické hře a vlastně i musí.
Čtěte také
Erdoganova popularita v Turecku kvůli slábnoucí ekonimice i jeho diktátorským tendencím v posledních několika letech značně poklesla. Zásadním signálem v tomto ohledu pro něj byla jarní ztráta Ankary a největšího tureckého města Istanbulu, nad kterým a to i po opakovaných volbách získala kontrolu opozice.
Erdogan začal mít potíže i v rámci vlastní strany Spravedlnosti a rozvoje, kde se proti němu začali vymezovat někteří spolustraníci. Turecko se v průběhu celého roku potýkalo s téměř 20procentní inflací a 13procentní nezaměstnaností, přičemž míra nezaměstnanosti mezi mezi mladými Turky do 24 let je dokonce 25procentní.
Turecké HDP kleslo v tomto roce na úroveň roku 2010. Erdogan proto potřeboval zabrnkat na nacionalistickou strunu a ofenzíva proti Kurdům na severu Sýrie zněla v tomto ohledu nejlépe.
Hrozba další imigrační vlny
Druhým zásadním tématem se stali syrští uprchlíci, kterých Turecko přijalo necelé 4 miliony. Jakkoliv se Turecko zachovalo k prchajícím sousedům velmi štědře, přijalo jich nejvíc ze všech okolních států, těm, kteří se zaregistrovali, poskytlo bezplatnou zdravotní péči a dětem možnost školní docházky. Jenže válka trvá 8 let a soužití arabských sunnitů s Turky čím dál víc drhne.
Čtěte také
Protisyrský sentiment je v tureckých městech čím dál patrnější a prezident Erdogan musel ukázat voličům, že má plán. Do „mírového koridoru“, který chce ofenzívou v Sýrii vytvořit, plánuje podle svých slov přemístit million až dva syrských uprchlíků a jakkoliv to humanitární organizace odmítají jako krok proti mezinárodnímu humanitárnímu právu a zaznívají oprávněné hlasy, že v oblasti polopouště není infrastruktura ani podmínky pro život tolika lidí, přesto argument odsunu uprchlíků z Turecka funguje, zatím jak pro Erdogana doma, tak v EU.
Ta sice vydává provolání, jak s ofenzivou nesouhlasí a hrozí ekonomickými sankcemi, o běžencích kupících se u jejích hranic ale jakoby stále nechce nic slyšet. Jen za září dorazilo k řeckým ostrovům 10 258 lidí, to je za měsíc nejvyšší počet od roku 2016. Na 3 ostrovech se podle UNHCR tísní 30 tisíc uprchlíků s tím, že v táboře Moria na Lesbosu je situace tak tíživá, že 100 lidí musí sdílet jednu toaletu.
Pokud se evropští politici neproberou a nezačnou přijímat účinná opatření i pomoc nejen pro své členské státy Řecko a Itálii, ale nezintenzivní pomoc v tomto ohledu i vzhledem k Turecku, budou všechna provolání o nezákonném jednání prezidenta Erdogana k ničemu. A především hrozbu další imigrační vlny tím od sebe neodeženou.
Autorka je komentátorka serveru HlídacíPes
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
