Tentokrát NASA nepoletí na Měsíc jen zapíchnout vlajku. Chce se tam vracet, vysvětluje expert

23. červenec 2019

Uplynulo půlstoletí od chvíle, kdy člověk vkročil na povrch Měsíce. Po Američanovi Neilu Armstrongovi tak učinilo ještě dalších 11 lidí, poslední v roce 1972. Zájem o nás přirozený satelit ale v posledních letech roste spolu s programem Artemis. Dočká se měsíční prach nových lidských stop?

„V současné době, nalijme si čistého vína, Američané nemají kosmickou loď, která by byla schopná dopravit astronauty na oběžnou dráhu,“ uvedl v pořadu Leonardo Plus odborník na kosmonautiku a šéfredaktor serveru Kosmonautix.cz Dušan Majer.

Dodal, že v tomto USA stále spoléhají na ruské lodě Sojuz, které vynášejí americké astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

I když jsme před 50 lety přistáli na Měsíci, tak v současné době leží hranice, kam se lidé dostanou, ve výšce 400 km nad zemí. Tedy tisíckrát blíže, než je Měsíc.
Dušan Majer

Vývoj systémů potřebných pro návrat Američanů a dalších národů k Měsíci nebo na jeho povrch probíhá několik let. „Jsou k tomu potřeba dva základní systémy. Prvním je kosmická raketa SLS s nosností několika desítek tun, druhou je kosmická loď Orion, ve které lidé budou létat k Měsíci.“

Hardware pro první dvě mise se už prý staví. „Pro první misi jsme ve fázi pokročilého testování, takže se sestavují jednotlivé díly nosné rakety, také kabina pro Orion je prakticky hotová. Vše tedy pokračuje, byť pomalým tempem, protože vše závisí na penězích a testování, ale jde o tempo neustálé.“

Expert popsal i současný stav vývoje SLS. „Postranní bílé urychlovací bloky jsou hotové, je do nich nalité tuhé palivo, jsou tedy připravené a čekají na souhlas, aby se vydaly na Floridu.“

V současnosti platí, že pokud všechno půjde dobře, tak bychom se v roce 2020 mohli dočkat nepilotovaného startu mise Artemis 1. Reálnější a střídmější odhad hovoří o tom, že start sklouzne na rok 2021.
Dušan Majer

Nejsložitějším dílem rakety SLS je tzv. centrální stupeň. „Externí nádrž na kapalný kyslík a vodík, která zásobovala hlavní motory raketoplánu pohonnými látkami, se transformovala právě do centrálního stupně.“

„Přibyly motory, a to je ten nejsložitější díl. Tam jsme ve fázi sestavování letového hardwaru, ale ještě nebyla připojena motorová sekce, což by nás mělo čekat někdy během srpna.“

Půlstoletí od malého krůčku a velkého skoku. Jak o přistání na Měsíci vysílal rozhlas?

Posádku Apolla 11 po přistání ještě v karanténě uvítal prezident Richard Nixon

Od prvního přistání lidí na Měsíci uběhlo už 50 let. V přímém přenosu ho sledovaly snad všechny rozhlasové a televizní stanice na světě. Nechyběl ani Československý rozhlas.

Horní stupeň rakety už je prý několik měsíců připraven na Kennedyho středisku. „Takže zbývá jen kosmická loď Orion, která podstupuje zkoušky, zda dokáže odolat podmínkám kosmického prostoru,“ shrnul Majer.

Deep Space Gateway jako odrazový můstek k Marsu

Důležitým článkem dobývání nejen Měsíce je stanice Deep Space Gateway. „Ta má vyrůst na oběžné dráze kolem Měsíce a má významnou úlohu. Bude sloužit jako předsunutá základna, na které by se lidé měli připravovat na cestu na Měsíc. Také by odsud mělo být možné vypravovat pilotované nebo nepilotované výpravy.“

NASA opravdu nechce letět na Měsíc znovu jen kvůli tomu, aby tam zapíchla vlajku, udělala pár otisků v lunárním prachu a sebrala pár kamenů.
Dušan Majer

„Program Artemis má být minimálně o jednu úroveň výše než program Apollo, abychom se třeba naučili využívat místních zdrojů na Měsíci. A k tomu všemu nás má právě stanice Deep Space Gateway nasměrovat.“

Stanice se navíc bude pohybovat poměrně daleko od Země, takže podmínky na její palubě budou srovnatelné s podmínkami v meziplanetárním prostoru. „My se tedy můžeme na této stanici naučit, jak se připravit na cestu k Marsu, která nás dříve nebo později čeká.“

„Můžeme také zjistit, jak je to se spolehlivostí systémů podpory života a pohonných systémů, ale i s vlivem radiace na astronauty,“ doplnil Majer.

Stanice Deep Space Gateway nám může přinést odpovědi na mnohé otázky, a proto bude hrát významnou roli nejen pro výzkum Měsíce, ale měla by být jakýmsi odrazovým můstkem pro pilotovanou cestu k Marsu.
Dušan Majer

Tuto stanici bude obsluhovat plavidlo, které nikdy nebude vstupovat do atmosféry Země nebo Marsu, ale bude „pendlovat“ mezi těmito planetami, oběžnou drahou Měsíce a zajišťovat dopravu astronautů.

Karel Hvížďala: Apollo, finance a Česká republika

Neil Armstrong a modul Apolla 11

Žijeme v době, v níž se všechno přepočítává na peníze, a proto se i po 50 letech v médiích objevuje otázka: Nebyl projekt Apollo moc drahý? Odpověď odborníků zní: Určitě ne!

I když hlavní finanční břemeno budování a provozu stanice leží na bedrech USA, do tohoto programu se přihlásily i další státy. „Zájem projevila Evropská komická agentura, velký zájem mají i Japonci, otazník trochu visí nad účastí Ruska.“

„Rusko nejprve účast slíbilo, ale pak prohlásilo, že o Gateway nestojí, protože údajně ostatní mezinárodní partneři nedávají Rusku takovou úlohu, jakou by si zasloužilo, takže si prý postaví stanici vlastní. To po několika měsících vyšumělo,“ konstatoval Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.cz.

Existuje soutěž o dobytí Měsíce mezi NASA a SpaceX Elona Muska? Jaké kroky v objevování našeho nejbližšího vesmírného souputníka podnikají Indie, Čína či Izrael? Poslechněte si celé Leonardo Plus!

autoři: Ondřej Novák , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.