Teatrolog Just: Negativní zprávy se nevydávají proto, že jsou pravdivé. Ale protože se líp prodávají
Frustrovaný jedinec si bez každodenního přísunu negativních zpráv neumí den představit, soudí teatrolog, divadelní historik, mediální kritik a esejista Vladimír Just. V pořadu Osobnost Plus připomíná, že i nedávné volby do Evropského parlamentu přinesly negativní zprávy. Proč je po nich poptávka? „Hitler nebo Stalin na titulu jsou samozřejmě zajímavější než člověk, který se snaží být objektivní a nezávislý,“ popisuje Just v rozhovoru s Barborou Tachecí.
Přes 60 procent lidí se snaží vyhýbat zpravodajství kvůli tomu, že jim přináší depresivní stavy, zmapovala v březnu agentura Ipsos.
Čtěte také
Například ve středu ráno byly na hlavní straně britského serveru BBC články o hurikánu v Karibiku, údajném ohrožení Spojených států kvůli politice s Izraelem nebo o vystupování amerického prezidenta Joe Bidena v debatě se svým předchůdcem Donaldem Trumpem. Všechny texty jen popisovaly stav.
„Mám podezření, že nadměrnost negativních informací – ne že by se to nedělo – se neděje kvůli pravdivosti za každou cenu, ale proto, že se to lépe prodává,“ tvrdí teatrolog Just.
„Hitler nebo Stalin na titulu jsou samozřejmě zajímavější než člověk, který se snaží být objektivní a nezávislý. Ne všechno, co říká, je dané tím, že chce být zvolen,“ vysvětluje mediální kritik Just.
Dobré zprávy jsou
Poslední roky přinesly mnoho negativních zpráv. Podle teatrologa Justa jsme nemocní nadměrným přísunem negativních informací, a přitom ani netušíme, jak v nás pracují.
Čtěte také
„Všeobecný pocit z evropských voleb je, že zvítězili populisté, nacionalisté, komunisté, fašisté, zkrátka všecko zlé,“ tvrdí a pokračuje:
„A co Slovensko? Tam je zklamání z voleb obrovské. Ale jak tam dopadly eurovolby? To skoro nikdo nepřipomíná,“ doplňuje. Na Slovensku prozápadní strana Progresivní Slovensko porazila vládnoucí stranu Směr.
Přitom i válka, kterou Rusko vede na Ukrajině, přinesla pozitivní zprávu. Například přivedla do Severoatlantické aliance Finsko a Švédsko.
„To je prostě úžasné, že tady jsou státy, které jsou v NATO a opravdu trpěly pod ruským sovětským kolonialismem a trpěly by dál, kdyby nebylo Aliance,“ těší Justa.
Politická a morální vina
V jednom ze svých esejů ze závěru loňského roku se Just věnoval otázce viny. V eseji si velmi stěžuje na naši neschopnost rozlišovat ji. Tato neschopnost se podle něj prokazuje dnes a denně.
„Málokdo z těch, kteří řeší otázku, jestli jsou vinni běžní Palestinci, běžní Němci za Hitlera, běžní poddaní a otroci za Stalina – to prostě (německý filozof Karl) Jaspers asi nemohl vydržet a udělal kategorie, které jsou přesné. Pro mě je hlavní rozlišení politické a morální viny,“ vysvětluje teatrolog Just.
„Pak je samozřejmě kriminální vina, tam je to průšvih, když se toto zastírá. To se dělo na Slovensku. Ale jinak se to celé hatla matlavě plete. Myslím, že Jaspers to pojmenoval, protože to rozlišoval. Co je kritika, které se věnuji? Rozlišování,“ dodává divadelní historik.
Poslechněte si celý rozhovor, ptá se Barbora Tachecí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
