Sýkora dospívá a stárne rychleji než albatros. Má totiž řadu nepřátel

23. květen 2020

Vědci z britského Sheffieldu a z řady dalších světových laboratoří zkoumali, proč někteří ptáci dospívají a stárnou rychleji než jiní. Takovou životní strategii volí například pěvci našich zahrad, kteří mají hodně nepřátel, ale i stěhovaví ptáci, jejichž mláďata se vydávají na cesty v raném věku.

Typickému zahradnímu ptáčkovi, jako je sýkora, netrvá dospívání ani měsíc a žije jen pár let. Naopak albatros, který hnízdí na ostrovech, nepotká tak často divokou kočku nebo potkana, který by ho ohrozil. Vývoj u něj trvá třeba rok a žije i pár desetiletí.

Sýkora modřinka

„Rychle žijící pták je něco jako rocker: žít rychle, zemřít mladý,“ přibližuje výsledek bádání zoolog a ekolog Ondřej Sedláček. Menší ptáčci, na které si kdekdo troufne, se musejí zvládnout rychle rozmnožit. Cestovatel, který musí doletět do dalekých krajů a zpět, potřebuje mít hodně sil. Studie, která vysvětluje důvody rychlé nebo pomalé životní strategie ptáků, vyšla v odborném časopise Nature Communications.

Dožít se podzimu

Migrující ptáci například koncem dubna přiletí z Afriky a koncem srpna už musejí odletět nejen oni sami, ale i mláďata. „Kdyby je rodiče krmili pomalu a v srpnu by měla první pírka, tak to prostě nejde,“ líčí situaci Sedláček a dodává: „Migrační strategie s sebou nese rychlejší způsob života samozřejmě s velký množstvím nástrah.“

Čtěte také

Obyčejné sýkory modřinky se můžou stát obětí predátora už ve vajíčku, jako ptáčata v hnízdě, jako mladí pěvci po vyvedení i jako dospělci. „Valná většina modřinek, které se vylíhnou z vajíčka, se nedožije prvního podzimu,“ připomíná ornitolog Zdeněk Vermouzek s tím, že pro sýkorku může 3 až 3,5 roku znamenat naplněný život.

Z pohledu nás lidí je dlouhověkost výhra, podle vědců se ale nedá jednoznačně říct, že ptáci, kteří rychleji dospívají a stárnou, mají těžší život. Strategií přežití je v evoluci víc: „Úspěch ve finále nemusí souviset s tím, že je někdo menší, větší, pomalejší nebo rychlejší. Každý se nějak přizpůsobil prostředí a vítězí,“ poznamenává Sedláček.

Čapí výjimka

Větší délku dožití mají i některé velké ptačí druhy, příkladem je čáp. „Zvládne vývoj od vajíčka po létajícího ptáka za několik měsíců, kdy tady hnízdí, a potom je to dlouhověký pták, který se dožije třeba 20 let,“ říká Vermouzek.

Čtěte také

Také orli by se mohli dožít 30-40 let, nedaří se jim to ale kvůli tomu, jak my lidé měníme krajinu. „Bohužel, člověk jim klade do cesty příliš mnoho překážek,“ vysvětluje ornitolog s tím, že orlům se stává osudným setkání s autem, vlakem nebo elektrickým sloupem, na který si špatně sedli. Orly také často zabíjejí například otrávené návnady.

Velkým tématem pro ochranu přírody je podle Vermouzka otázka, jak přežití různých druhů ptáků ovlivní změna klimatu. „Budou rychlejší strategie výhodnější, protože se rychleji otočí několik generací mláďat a zůstanou ta, která se lépe přizpůsobí změněným podmínkám, anebo si dlouhověcí budou moci počkat na příhodné prostředí pro rozmnožení a budou ze změny profitovat oni?“

Poslechněte si celou Laboratoř, ve které ornitolog Zdeněk Vermouzek a ekolog Ondřej Sedláček debatují také o líných stavitelích hnízd a chytrých kavkách.

Spustit audio

Související