Svoboda předpokládá respekt hodnot těch druhých. A s tím máme problém, říká psychoterapeutka

„Pravda a láska jsou něco, co je až nad tím, když si zajistíme normální existenci... Ale doba nás přinutila věnovat se všedním hodnotám,“ soudí.

Podle psychoterapeutky si lidé dovedou říct, o jaké hodnoty jim jde. „Můžeme to poznat podle jejich chování a jednání... A lidé, kteří nesdílejí hodnoty jako pravda a láska, mají pravděpodobně jiné problémy a sledují jiné cíle.“

Člověk, který důvěřuje lidem, může třeba říct „pravda a láska“ a ví, o čem mluví. Ale v lidech, kterým se toho nedostává, pravda a láska vzbuzuje nejistotu, děs, protože vlastně nevědí, co to je.
Magdalena Frouzová

„Řekla bych ale, že láska je něco, co prochází všemi srdci. Kolik je lidí, tolik je lásek a i my je máme jako jednotlivci, kdy říkáme, že milujeme, ale je to něco zcela jiného.“

Vzájemnost s druhými a vazba na druhé jsou ale primární biologický diktát, abychom vůbec přežili. „Základní vazbu si tvoříme s maminkou, a pak záleží na tom, jak tuto vztahovost umíme aplikovat na jiné lidi.“

Sjednocení nepřítelem

„Vždy, když chcete nějakou skupinu sjednotit, tak jí vyrobíte vnějšího nepřítele... I my jsme byli dříve silně vzájemně propojeni... Ale v okamžiku, kdy totalitu opustíte, tak lidé začnou skutečně jít za svými hodnotami. A to, co se neumí a co je problém, je demokratický přístup k jiným hodnotám.“

Svoboda je docela těžká věc, protože to předpokládá, že my budeme respektovat i hodnoty toho druhého, nějak se budeme domlouvat a někdy je to velmi složité.
Magdalena Frouzová

Výsledky šetření společnosti STEM ukazují, že morálku ve společnosti hodnotí jako špatnou až 70 % lidí. „To ale vychází z toho primitivnějšího pocitu, že když není někdo se mnou, je proti mně.“

„Takže slovo morálka každý vnímá jako svoji morálku. A když se u těch druhých ukáže, že mají jinou morálku, tak mám pocit, že jsou nemorální. Ale není to tak,“ upozorňuje psychoterapeutka.

Nemůžeme ale prý popřít, že k hodnotám, které obecně lidstvo vnímá jako hodnotnější, se někteří lidé nemohou dopracovat. „Protože jim jde o nižší hodnoty, třeba aby vůbec jen přežili.. A když jde o přežití, tak jdou hodnoty stranou.“

Morálku společnosti hodnotíme podle dominantního příběhu té doby, tedy podle toho, co je správné, kdo je hrdina, kdo je čestný a kdo poctivý.
Magdalena Frouzová

Vztahy na sítích

„Dnešní sociální vztahy jsou velký konglomerát všech možných úrovní komunikace a vztahů... Je to obrovský nárůst kvality... A neřekla bych, že je to redukce vztahů, naopak, je to jejich velké rozvětvení,“ hodnotí psychoterapeutka.

Intenzita komunikace mezi lidmi, kterou moderní technologie umožňují, je historicky nová. „Nedovedu si představit, že bych v dětství tak intenzivně komunikovala se svými vrstevníky, jako to dělají mé vnučky, které jsou neustále na telefonu a musejí si všechno sdělovat... Můžeme také mluvit velmi intimně s lidmi, které neznáme.“

Sociální sítě lidem umožnily, aby se vyjadřovali. A když se někdo vyjadřuje, tak tvoří svůj názor. To dříve nebylo, lidé byli mlčenliví, jen se přizpůsobovali... Pak přijdeme na to, že druzí mají úplně jiné názory. Dokud se nás nikdo neptal, tak jsme si mysleli, že si ostatní myslí to samé co my. A najednou je tolik hlasů ve světě a já mohu mít pocit, že si musím to své vybojovat... Spolupráce přichází ale až tehdy, když zjistíme, že si nic nevybojujeme soubojem, v němž zničíme druhého.
Magdalena Frouzová

Vztahovost je v nových sociálních sítích tak rozvinutá, že ji zatím ani nedokážeme postihnout a pojmenovat. „Je to takový chaos, ze kterého se narodí nové pojmosloví vztahovosti.“

„Vzniká tu něco kvalitativně naprosto nového, je to nový svět na této planetě... Není to negativní jev…, je v zásadě pozitivní, ale je to těžké, protože také nemohu tolerovat všechno... Zatím to neumíme, takže spíš se začínají vyjevovat ty nejvíc rozdílné názory,“ shrnuje Magdalena Frouzová.

Jak se změnil náš pohled na nejen vánoční svátky? A jaké hodnoty se v nich zrcadlí? Poslechněte si celé Leonardo Plus!