Sucho aneb Jak najít v krajině rovnováhu pro všechny?
To, že se v Česku projevuje sucho, většina tuzemských obyvatel ví. Fenomén sucha ale dopadá na různé skupiny lidí a regiony různě. V prvním díle klimatického podcastu Člověka v tísni, který se věnuje tomu, jak se vyrovnáváme s následky klimatické změny, se podíváme do Šakvic na jižní Moravě, kde se suchem a půdní erozí bojují výsadbou alejí a obnovováním mokřadů.
Širší kontext doplňuje Jakub Zelený, poradce Člověka v tísni pro změnu klimatu, a antropoložka Markéta Zandlová, vedoucí týmu projektu Příběhy sucha.
Sucho u Novomlýnské nádrže? Opravdu?
Šakvice u Novomlýnské nádrže na jižní Moravě si možná se suchem nespojujeme, jenže velká vodní plocha před suchem automaticky nechrání. Starostka Šakvic Drahomíra Dirgasová nás provází po okolí a podotýká, že právě oni v obci řeší dopady sucha velmi intenzivně.
První epizodu připravila: Magdaléna Trusinová
O mix zvuku se postaral: Tomáš Tkáč
Hudbu složil: Tomáš Pernický
Dramaturgii zastal: Filip Rambousek
Věcnou správnost garantuje: Jakub Zelený
Autorkou vizuálu je: Kateřina Čiberová
Vesnice a okolí navíc trpí větrnou erozí. Místní si v rámci jednoho projektu nechali zpracovat doporučení metodou scénářů budoucího vývoje. Vyšly z nich mj. možnosti pěstovat lanýže nebo sóju, starostka Dirgasová však doufá, že k tomu nedojde: „Já doufám, že ne. Vysazujeme tu tolik zeleně. Obnovujeme rybníčky a lužní lesy. Pořád přemýšlím, kam ještě něco zasadit. Snad se to projeví.“
Před čtyřmi lety obec obnovila rybníček – vycházela přitom ze starých map, vzpomínek pamětníků a pozorování v krajině. Kolem něj se najednou objevily dávno vyhynulé druhy slanomilných rostlin, jako je kuřinka solná nebo bahenka šášovitá. U dalšího rybníku se zvedají hejna ptáků, mezi nimi čejky a pisily čáponohé.
Člověka v tísni přivedly ke klimatickým projektům v Česku časté povodně
Jakub Zelený, poradce Člověka v tísni pro změnu klimatu, připomíná začátek adaptačních aktivit organizace: „Pomáhali jsme nejen během povodní, ale následně jsme se pak také snažili ve spolupráci s místními pomáhat při zavádění opatření pro zvýšení odolnosti proti extrémním jevům, jako jsou právě povodně.“ Tyto a následné aktivity se postupně začaly zaměřovat zejména na sucho.
Práce dále zintenzivnily po ničivém tornádu v červnu 2021 na Břeclavsku a Hodonínsku. Na sbírku SOS Morava navazují další projekty, které se odolnost krajiny snaží zvyšovat i ve středních Čechách, nejen na jižní Moravě nebo v Polabí.
Hlasy proměny: Mění se klima, měníme se i my je jedním z výstupů klimatických programů Člověka v tísni, které mají za cíl zvýšit odolnost české krajiny vůči nežádoucím dopadům změny klimatu. V projektu LIFE WILL podporuje Člověk v tísni adaptační opatření na lokální úrovni, ať už jde o opatření proti nečekaným povodním, výraznému suchu, půdní erozi, nebo úbytku biodiverzity v krajině. Výběr aktérů v podcastu zohledňuje právě tyto klimatické aktivity Člověka v tísni.
Antropoložka Markéta Zandlová, vedoucí týmu projektu Příběhy sucha, podotýká, že změna klimatu dopadá i na regiony, které si lidé se suchem nespojují:
„Třeba Beskydy – sucho tam ve srovnání s jižní Moravou není tak markantní, ale zároveň se tam jedná o palčivější problém, protože ta oblast nebyla ani ve smyslu toho, co tam roste, ani ve smyslu toho, co tam žije, ani ve smyslu toho, jak tam působili lidé, přizpůsobena obdobím dlouhého sucha. Je to novinka. A najednou se tam ty sucha začínají objevovat.“
Ani na první pohled zdravá krajina totiž neznamená, že bude dostatečně odolná vůči změnám klimatu. Dobrá zpráva ale je, že lidé v Česku si toho jsou vědomi.
Poslechněte si celou první epizodu v audiozáznamu.
Související
-
Sucho coby Damoklův meč aneb Dopadneme jako ve filmu Šílený Max?
Naše planeta se otepluje, navíc docela závratným tempem. Loňský rok překonal všechny dosavadní rekordy a byl nejteplejším rokem, jaký byl kdy na zeměkouli naměřen.
-
Malé české toky ohrožuje sucho. Velký problém mají i organismy, které v nich žijí
Prázdnější studny a zákazy napouštění bazénů nejsou jediným dopadem změn na Zemi. Ještě drtivější dopad má sucho na organismy, které žijí ve vodě a v její těsné blízkosti.
-
Petr Šabata: Rozumná klimatická politika se neobejde bez poutavých příběhů
Po každé klimatické konferenci, jaká skončila v Dubaji, by se mělo svolat ještě jiné shromáždění, které by přeložilo politické a expertní závěry do lidské řeči.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
