Střihač se musí umět dívat do herců, prozrazuje nadějný zástupce profese Libor Merta
Filmový střihač je profese, o které toho běžný divák moc neví. „Hodně režisérů ale říká, že je to jeden z jejich nejdůležitějších pomocníků k tomu, aby dokázali divákovi říct, co chtějí. Aby to divák pochopil, aby postavy žily, dýchaly, existovaly,“ vyzdvihuje v pořadu Hovory střihač Libor Merta.
A pokračuje: „Režisér to z herců dostává na place, kde se natáčí. Je jen na něm, aby z herce udělal postavu. Na mě zas je, abych to dokázal divákovi přenést na tu skleněnou obrazovku jeho obýváku“.
Čtěte také
„Myslím, že střihač se musí umět do herců dívat. Dovnitř postavy, ať už jde o film, seriál, kino nebo televizi. Vědět, co si myslí. A taky si představovat diváka, který na to kouká, co chce zrovna v té které chvíli vidět. Opravdu se často přistihnu, jak prožívám děj s jednotlivými postavami,“ přiznává Merta.
Klobou dolů před mistry
Dnes pracuje u počítače, takže si celou scénu může přehrát, kolikrát se mu zlíbí. Rozhodně už nepoužívá nůžky, ale dřív se opravdu jednotlivé části filmu musely stříhat a lepit na sebe.
Čtěte také
„Klobouk dolů před mistry střihu. Museli mít všechno v hlavě a v srdci. Já střihnu a mohu si to hned pustit, ale oni museli mít obrovskou představivost – taky aby jim některé záběry nemizely.“
Podle mnoha odborníků patří Libor Merta k nejtalentovanějším střihačům dneška – podílel se na řadě televizních dokumentů, seriálů i celovečerních filmů. Stříhal třeba Experty, 5. díl Básníků nebo komedii Správnej dres.
Celé Hovory Ondřeje Kepky najdete v audiozáznamu.
Související
-
Střihač Luděk Hudec: Když bylo potřeba něco přetočit, tak jsme si jenom zavolali
Velký problém jsem byl se sekvencí havranů, zvířata si prostě žijí svým životem, museli jsme dotočit další scény, popisuje Luděk Hudec náročnou práci na Nabarveném ptáčeti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.