Stoke-on-Trent a Lidice spojuje příběh solidarity a pomoci. V anglickém městě roste lidická hrušeň
Co má společného město Stoke-on-Trent a Lidice? Překvapivě mnoho. Byli to právě severoangličtí horníci, kdo po vypálení Lidic nacisty, zorganizoval celonárodní sbírku na obnovu zničené vesnice. Povědomí o společné historii se ale pomalu vytrácí. Naštěstí ale žijí lidé, kteří se onu vzájemnost snaží držet při životě. Jako manželé Alan a Cheryl Gerrardovi. Právě díky nim teď před radnicí ve městě Stoku roste nově hrušeň z Lidic.
Před viktoriánskou radnicí se schází několik desítek lidí, nechybí ani starosta města se zlatými insigniemi kolem krku. Centrem pozornosti je ale metr a půl vysoký stromek. Není to totiž stromek ledajaký.
„Je to štěp z hrušně, která jediná přežila zničení Lidic nacisty v roce 1942. Je to symbol přátelství, který nejen pro lidi ze Stoku znamená hodně,“ říká Alan Gerrard. Drobný živnostník z hornického města Stoke, který se, spolu se svojí ženou Cheryl, snaží polozapomenutou historii vzájemnosti udržet při životě.
„Žijeme tady, tady se narodily naše děti. Myslím, že pro lidi z našeho města je opravdu důležité připomínat si tuto historii. Přednášíme o ní ve školách a pro děti je to výborná inspirace. Mohou být hrdé na své předky. O událostech z roku 1942 od nás většinou slyší poprvé,“ říká Cheryl.
Britský filmový týdeník z roku 1942 připomíná návštěvu prezidenta Edvarda Beneše ve Stoku. Na viktoriánské radnici vlaje československá vlajka a Beneše vítají angličtí vojáci i horníci. Právě se rozhodli uspořádat sbírku na obnovu Lidic. Sbírku, která se brzy rozšířila do celého Spojeného království.
„Stoke byl vždy hornické město, když se tady lidé dozvěděli o tragickém osudu svých kolegů-horníků, rozhodli se pomoci. Pomoci lidem, které nikdy neviděl. Lidem v daleké zemi. Byl to výraz velké solidarity,“ hodnotí Alan Gerrard.
Název hnutí Lidice Shall Live, Lidice musí či budou žít, mělo být jakousi symbolickou odpovědí na prohlášení Adolfa Hitlera: „Lidice zemřou navždy.“ Když horníci ze Stoku vyhlašovali začátek sbírky i celé kampaně sešly se jich více než tři tisíce. Dávnou historii bude teď připomínat hrušeň před radnicí. Až dosud se o ni staral Zdeněk Valkoun – Walker, který se ve Stoku pečuje o zdejší park.
O tom, že na historii vzájemnosti ve Stoku opravdu nezapomněli, mě přesvědčuje asi šedesátiletý muž, který se se mnou dává do řeči. Název středočeské vesnice sice vyslovuje jako Lidiči, jinak je o historii zpraven překvapivě hodně.
„Byla to vesnice, kterou po operaci Antropoid, srovnali nacisté se zemí. Popravili většinu mužů, nejsem si jistý, jestli zavraždili i děti. A tady v radnici za námi se sešlo shromáždění, kde horníci začali organizovat sbírku… Všichni tady ve Stoku jsme na to hrdí. Jsme hrdí na to, jak naši pomoc přijali lidé v Lidicích a Československu. Teď to bude připomínat strom, a to je myslím dobrý nápad,“ říká muž, který se představuje jako Mick.
„V 70. a 80. letech, v době studené války, se vzájemné vazby zpřetrhaly. Jsem ovšem rád, že díky lidem, jako je Alan a Cheryl, se je daří opět znovu oživovat. Na celém tom příběhu je obdivuhodné právě to, že sbírku iniciovali sami horníci. V době, kdy sami žili v nelehkých ekonomických podmínkách,“ říká starosta města Stoke-on-Trent Ross Irving.
Peníze, které se v kampani Lidice musí žít vybraly, putovaly po válce do Lidic, na výstavbu nové vesnice. Iniciátor sbírky, lékař a politik Barnett Stross, byl i autorem myšlenky založit v Lidicích růžový sad. Jeho jméno ale z českých učebnic dějepisu zmizelo.
Související
-
Víme všechno o tragédii Ležáků? Historici ano, ale je třeba informovat veřejnost, říká Vojtěch Kyncl
Východočeská obec Ležáky se stala obětí pomsty nacistů po útoku parašutistů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Postihl ji stejný osud jako Lidice.
-
Víme všechno o lidickém odkazu? Jméno obce bylo mnohokrát zneužito
Středočeská obec Lidice je symbolem tragédií 2. světové války. Odkaz Lidic má ale také své temné stránky, které postupně začala odkrývat naše historiografie.
-
Děti ze vsi blízko Kladna – vzpomínky lidických dětí
Příběhy 20. století z července 2016 jsou věnovány Lidicím a lidem, kteří přežili zničení obce nacisty. Jedna z nich, Miloslava Kalibová, před koncem roku 2019 zemřela.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.