Stalin versus Trockij: Diktátorem může být pouze jeden

Proslulá novela britského spisovatele George Orwella Farma zvířat vypráví o povstání domácího zvířectva proti zlému pánovi. Povstání vedou prasata, která mají zpočátku dva vůdce: Napoleona a Kuliše. Jejich vlastnosti a počínání jsou popsány tak, že alegorie je poměrně průhledná a je s podivem, že Farma zvířat ještě stihla v roce 1946 vyjít česky.

Mocenský střet dvou bolševických vůdců Josefa Vissarionoviče Stalina a Lva Davidoviče Trockého začal vlastně těsně po Velké říjnové revoluci, ještě za Leninova života.

Stalin – špatný řečník a nijak originální myslitel, jakoby neměl oproti charismatickému, výrazně inteligentnímu a skvěle hovořícímu Trockému vůbec šanci. Ovšem pouze na první pohled: ovládl totiž umění nejrůznějších zákulisních machinací, které jsou v totalitním režimu zcela zásadní a pochopil význam stranického aparátu daleko dříve než všichni jeho potenciální konkurenti, Trockého nevyjímaje.

Jejich snad nejznámější odlišné koncepty socialismus v jedné zemi (Stalin) a permanentní revoluce (Trockij) byly v popisovaném mocenském střetu spíše marginální a zvláště Stalinovy kroky na počátku 2. světové války, jejím konci i těsně po něm ukazují, že se vývozu revoluce nejenom nebránil, ale přímo na něm svou politiku stavěl.

Lev Davidovič Trockij|foto: Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.0 Germany

Stalin obratným manévrováním Trockého nejprve mocensky izoloval a oslabil, poté odeslal do vyhnanství v Kazachstánu a nakonec ho v roce 1929 ze Sovětského svazu deportoval.

Později toho zjevně litoval (Trockého exilové analýzy z 30. let jsou pro porozumění utváření totalitního systému v Rusku přínosné), proto ho dal nakonec v roce 1940 v jeho mexickém exilu zavraždit. Šlo jednoznačně o osobní mstu, protože Trockij měl v té době jen velmi malý vliv a pro Stalina namohl být nijak nebezpečný.

Z jeho jména vznikl pojem trockismus, který byl v dominantní linii komunistického hnutí pojímán jako nadávka či přinejmenším jako nálepka čehosi velmi podezřelého.