Stalin jako dramatik. V době kritické vojenské situace řešil divadelní hru Fronta
REPRÍZA | Rok 1942: po odražení nacistického tažení na Moskvu se SSSR znovu ocitá v obtížné situaci. Rudá armáda ustupuje na jihu Sovětského svazu a wehrmacht se blíží k Zakavkazsku, Kaspickému moři a Volze. A Josef Vissarionovič Stalin se věnuje jedné divadelní hře.
Stalin totiž řeší velmi kardinální otázku. Vedení Rudé armády nechal zlikvidovat na konci 30. let a stávající velitelé, kteří mají zkušenosti z občanské války, zpravidla vůbec nejsou schopni pochopit nové metody válčení.
Je tedy nutno je nahradit mladšími a současně na ně svést pokud možno všechny dosavadní vojenské neúspěchy. To vše náležitě propagandisticky pojednat tak, aby sovětský člověk ani na okamžik nezapochyboval o svém velkém vůdci. Stalin si nechával říkat vožď podobně jako Hitler Fűhrer.
Proto se v době kritické vojenské situace Stalin zabývá divadelní hrou Fronta, jejíž napsání inicioval a jejímž je faktickým spoluautorem – do textu zasahoval nejenom škrty, ale i vpisky vlastních pasáží.
Propaganda splnila svůj účel
Jediným autorem pro veřejnost však byl konjukturalistický ukrajinský spisovatel a politický činovník Olexandr Kornijčuk (1905-1972), pro tuto práci samotným Stalinem vybraný.
Čtěte také
Hra byla nejprve otištěna na pokračování v sovětském deníku Pravda (a v armádním velení vzbudila řadu negativních reakcí) a poté hrána prominentními sovětskými divadly i divadly frontovými, takže ji v poměrně krátké době zhlédla – kromě řady civilistů – také velká část armády. Její zdánlivá odvážnost a nebývalá kritičnost vůči vysokým vojenským velitelům vyvolala řadu pozitivních i negativních reakcí.
V pořadu hovoří rusistka Ivana Ryčlová, zazní zde nově natočené ukázky ze hry i úryvek ze starší nahrávky z konce 70. let a další zajímavé odkazy.
Propaganda tak splnila svůj účel, vysvětlila sovětským lidem příčiny dosavadních válečných neúspěchů, zdůvodnila odvolávání starých zasloužilých velitelů a podprahově také připomněla moudrost soudruha Stalina.
Kornijčuk za hru obdržel Stalinovu cenu prvního stupně. Šlo o ocenění udělované pro režim významným literárním pracím.
Podle hry byl ještě za války natočen dobově úspěšný film, ale ke konci války a hlavně v pozdější době se hra téměř nehrála, její kontext byl příliš vázán na historický okamžik vzniku a hlavně propagandistický záměr, pro který byla vytvořena.
Související
-
Se Stalinem a Gottwaldem na věčné časy aneb Hra na věčnost, která nevyšla
Rok 1962 nepatří v československé kronice 20. století k těm nejvýznamnějším. Přesto na podzim toho roku došlo v Praze k něčemu, co by dřív nemyslitelné.
-
Rudá hitparáda. Zpívalo se o Stalinovi, plnění plánu i náboru traktoristek
Propagandistickou písňovou tvorbu komunistické orientace přestavují v našem výběru zlatý fond, dobové hity i raritní nahrávky.
-
Hitler ven, Stalin sem!
Měla třetí republika šanci nestat se pouze přechodovým mezikrokem ke komunistické totalitě? A existovaly tu síly, které se samostatnost či její obnovení snažily obhájit?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
