Šibíkovo video: Uprchlické plýtvání, nebo jen špatná koordinace humanitární pomoci?
Známý fotograf Jan Šibík natáčel v uprchlickém táboře u maďarsko-srbské hranice. Svou dvouminutovou reportáží na serveru Aktuálně.cz spustil lavinu ostré kritiky.
Jak sám říká, ukázal jen to, co sám viděl. V tomto případě mluvíme o obrovském plýtvání jídlem a nepořádku po uprchlících.
Je správné ukazovat, jak migranti pálí darované karimatky a vyhazují české Tatranky? Jaká je informační hodnota takového sdělení?
„Video si nekladlo za cíl zmapovat celou situaci,“ uvedl v pořadu Pro a proti fotograf Jan Šibík. „Uprchlíkům fandím, chci aby se jim pomáhalo, nicméně nechci být slepý vůči některým negativním věcem, které jsem viděl na vlastní oči,“ dodal.
Nejde o první fotografovu zkušenost s běženci. „Nebylo to první místo, kde jsem byl, fotografuji uprchlíky po celé Evropě, jen letos jsem byl na čtyřech místech.“
Reakce na video je podle Šibíka reakcí na obraz dnešní žurnalistiky. „Žurnalismus je v dnešní době ve zkratce a každý vytahuje to, co se mu hodí.“
„Pokud chci jakkoli pomáhat, musím ty věci vidět objektivně. Nemůžu jen proto, že s uprchlíky sympatizuji, některé věci přehlížet,“ vyjádřil své přesvědčení fotograf.
Šibík: „Video je podotek, nemělo ambici hodnotit. Chtělo jen poukázat na některé negativní věci, které sem s uprchlickou vlnou přicházejí... Chtěl jsem poukázat na špatnou koordinaci, kdy tam bylo humanitární pomoci hodně, zatímco na jiných místech nebyla žádná.“
Reportér Českého rozhlasu Dalibor Zíta nesdílí Šibíkův pohled na uprchlickou realitu. „Strávil jsem mezi uprchlíky čtyři dny, a za ty jsem viděl hořet jediný oheň a na něm se hřála polévka.“
Zíta: „Odpadu bylo na místě tolik právě proto, že se tam naprosto nekoordinovaně navezl a lidé ho tam nechali ležet. Za prvé nebyl zařízen žádný svoz odpadu a za druhé si tito lidé nemohli téměř nic brát sebou do autobusu. Mohli si vzít jen malý batůžek a všechno ostatní museli v táboře nechat.“
Nepořádek, na který Šibíkovou video zvláště poukazuje, novinář nepopírá. „Je ale třeba mluvit o tom, kdo tento nepořádek udělal a proč nebyl odvážen.“
„Když se zeptáte, proč se na ohních pálí deky, tak vám dobrovolníci řeknou, že to je z nařízení Červeného kříze nebo Lékařů bez hranic, protože ze základních hygienických důvodů je není možné znovu použít,“ vysvětlil redaktor.
Ten nemůže potvrdit ani plýtvání jídlem, které Šibík ve videu dokládá. „Já jsem žádné flagrantní plýtvání neviděl. Navíc, humanitární pomoc v době, kdy jsem tam byl já, byla velmi potřebná.“
„Říkat, že se tam tohle všechno dělo celou dobu, nelze. Když jsem tam byl já, tohle jsem neviděl... Když potřebujete získat celkový pohled na situaci, nemůžete říct jen svůj dojem,“ doporučil fotografovi Dalibor Zíta.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.