Rusko je v Africe silným hráčem. Nedostatek ukrajinského obilí jeho pozici neoslabí, naznačuje afrikanistka Piknerová

„Je ale otázkou, jaká bude reálně životnost dohody, protože už teď je uzavřená jen s omezenou platností na 120 dní s možným prodloužením. Rusko se sice dušuje, že ji nezneužije k útoku na ukrajinské přístavy, ale ani ne den po podpisu už ruská armáda zaútočila na Oděsu raketami,“ komentuje situaci někdejší moskevská zpravodajka Českého rozhlasu Ivana Milenkovičová.

Čtěte také

V Africe převažuje ruské vidění světa. Země G7 tam potřebují znovu získat dobrou pověst, domnívá se ekonomka Matesová

A zdrženlivý k předčasnému hodnocení je i náměstek sekce Evropské unie a zahraničních vztahů na ministerstvu zemědělství Jiří Šír: „Řekl bych ale, že se jedná o klíčový signál celému světu, že je tam určitá elementární ochota vyjednávat o vývozu.“

Přestože růst cen potravin a benzinu podnítil v posledních týdnech protesty veřejnosti v řadě afrických států, afrikanistka a cestovatelka Linda Piknerová upozorňuje, že na nepokoje v Africe je třeba se dívat v širším kontextu.

Zástupci Kremlu dovedou velmi dobře vyargumentovat, proč by africké státy měly spolupracovat raději s Ruskem než se Západem.
Linda Piknerová

„Situace je bezesporu komplikovaná, nicméně já bych ji nedávala jen do přímé souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Řada afrických států se s problematikou nedostatku potravin potýká dlouhodobě a je to dáno vnitřními a přírodními faktory, které jsou spojeny s fungováním jednotlivých zemí.“

Odkazuje tak nejen na sucho, sužující zejména Africký roh, ale i na politickou nestabilitu v některých státech. Například nepokoje v Súdánu podle Piknerové souvisí primárně s tím, co se v zemi bezprostředně děje, nikoliv se situací na Ukrajině.

Rusko jako silný hráč

Také Ruskou aktivitu ve vztahu k odblokování přístavů a obnovení jednotlivých dodávek pšenice je třeba vnímat v širším kontextu, podotýká odbornice na africký kontinent.

„Tím jsou aktivity Ruska ve vztahu k zemím Blízkého východu, potažmo severní Afriky. Není to úplně tak, že by na světovém trhu obilí nebylo, ale je otázka jak ho do inkriminovaných regionů dopravit. Rusko toto téma bezesporu využívá k nátlaku na jednotlivé africké státy a nutno říct, že ty takový nátlak poměrně rády vyslyší a nejsou vůči aktivitám Ruska na svém území nijak zdrženlivé.“

Ruská federace si svým chováním ve vztahu k Africe za posledních deset let řadu afrických států naklonila, připomíná. „Když se podíváme třeba na Libyi, Středoafrickou republiku, Čad nebo Egypt, tak to jsou všechno země, které s Ruskem dlouhodobě spolupracují nikoliv jen v otázkách zajišťování potravin, ale zejména v otázkách vojenských.“

Čtěte také

Putin chce v Evropanech vyvolat strach, že v zimě doma umrznou, píše v analýze poradce ruské opozice

„Zástupci Kremlu tak dovedou velmi dobře vyargumentovat, proč by africké státy měly spolupracovat raději s Ruskem než se Západem a i proč dodávky do Afriky váznou,“ uzavírá Piknerová s tím, že podle jejího názoru potíže s dodávkami obilí stabilitu afrického regionu přímo neohrozí.

„Těch problémů, kterým Afrika čelí, je celá řada. Rusko se v posledních letech stává významným africkým hráčem a to, jestli budou dodávky potravin nějakým způsobem omezeny nebo ne, bude mít dopad spíše krátkodobý. V nějaké střednědobé nebo dlouhodobé perspektivě to ty vztahy nemusí zásadně ovlivnit.“

Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Martiny Maškové.