Ruská cenzura prohrává bitvu s messengerem Telegram

K zablokování Telegramu přistoupily ruské úřady poté, co jeho vedení odmítlo zpřístupnit ruské tajné policii FSB soukromou korespondenci uživatelů této komunikační platformy. Tím podle rozhodnutí soudu porušilo zákon, který pod záminkou boje proti terorismu ukládá messengerům povinnost poskytnout tajné policii klíče pro dekódování přenášených dat, uvádí na svých stránkách ruský portál Meduza.

Telegram chce být bezpečným Messengerem, který nemá vydělávat

V Berlíně sídlí aplikace, za kterou stojí zakladatelé „ruského Facebooku“, sítě VKontakte, bratři Pavel a Nikolai Durovové. Poté, co byl Pavel Durov na začátku roku 2014 z VKontakte vypuzen – tato síť podle jeho slov přešla plně pod kontrolu spojenců prezidenta Vladimira Putina – se i se svým bratrem naplno vrhl do rozvíjení své aplikace Telegram.

Ve snaze vykonat rozhodnutí soudu Roskomnadzor zablokoval už přes 16 milionů IP adres. Vedle samotného Telegramu se blokáda částečně týká i společností Amazon, Google a dalších, které Telegramu poskytují cloudové služby a umožňují mu i nadále fungovat na svých IP adresách.

Ruský federální úřad v honbě za Telegramem plošně blokuje celé servery, takže o své internetové adresy přišly zároveň s Telegramem i desítky dalších společností a firem. Závažné výpadky zaznamenala například komunikační platforma Viber, ruská kurýrní služba Ptička nebo internetová jazyková škola Skyeng, která se chystá federálního regulátora zažalovat, píše Meduza.   

Konec tiché dohody

Střet mezi ruskými úřady a Telegramem se dostal na kvalitativně jinou úroveň, komentuje situaci na stránkách deníku Novaja Gazeta Kirill Martynov. Podle něj hrozí, že probíhající proces změní pravidla hry v oblasti internetu a spustí novou vlnu cenzury.

V Rusku prý totiž dlouhá léta fungovala tichá společenská dohoda: bezpečnostní orgány a úředníci předstírali, že zákonem zakázané informace blokují, a poskytovatelé i uživatelé služeb se zase tvářili, že k nim nemají přístup. Boj státních úřadů s internetem tak měl doposud čistě rituální charakter. Situace kolem Telegramu však podle Martynova znamená začátek skutečné občanské války.

Ve snaze zablokovat Telegram dohledový úřad rozpoutal nejmasívnější útok na infrastrukturu internetu za celou existenci ruské cenzury. Zatímco před zablokováním Telegramu bylo na černém seznamu Roskomnadzoru jen 38 tisíc IP adres, v tuto chvíli jde jejich počet do desítek milionů.

Úřady předpokládaly, že se Pavel Durov pokusí blokádu Telegramu obejít s pomocí cloudových služeb velkých internetových firem jako Amazon nebo Google a zaútočily plošně i na ně. Po několika dnech blokády je ale zřejmé, že tato strategie selhala. Pro většinu uživatelů je aplikace Telegram i nadále přístupná. A nejen to: vzhledem k mediálnímu ohlasu aféry komunikační služba po zahájení blokády dokonce zaznamenala prudký nárůst uživatelů.

Zakázat internet?

Podle specialistů se týmu Telegramu daří čelit blokádě s pomocí funkce, která umožňuje v případě zablokování jednoho serveru uživatele okamžitě přehlásit na jednu z desítek milionů IP adres patřících společnostem Google, Apple nebo Microsoft, ke kterým má Telegram přístup. Úředníci se sice snaží každý nově použitý server zablokovat, přesto ale vždy zůstávají o krok pozadu.

Aby se v této situaci Roskomnadzoru podařilo reálně Telegram zasáhnout, musel by na území Ruska úřad odpojit všechny hlavní mezinárodní služby – od finančních přes podnikatelské a zábavní. Počet zakázaných internetových adres by tak mohl dosáhnout mnoha desítek milionů a Rusko by se ocitlo de facto odříznuté od světové informační dálnice. Jinými slovy – muselo by se vzdát výdobytků civilizace. 

Alexandr Mitrofanov: Kreml naštvaný Googlem, Facebookem a Twitterem chce ovládnout aspoň sítě v Rusku

• Upravit
• Smazat

Včera ráno ruská policie zadržela v Moskvě opozičního kandidáta na prezidenta Alexeje Navalného, který se chystal odjet do Nižního Novgorodu na svůj povolený mítink. Jako důvod uvedla, že vyzýval k účasti na nepovolených veřejných akcích.

V tuto chvíli vše napovídá tomu, že Roskomnadzor bleskovou bitvu s Telegramem prohrál a měl by začít vyjednávat. Ale to podle Kirilla Martynova nastane pouze za předpokladu, že se úředníci řídí zdravým rozumem a nemají od tajných služeb zadání bojovat s Telegramem všemi prostředky až do vítězného konce.

Tak rozsáhlou a technologicky složitou službu, jakou je Telegram, se Roskomnadzor na ruském území snaží deaktivovat poprvé. A poprvé také narazil na tak intenzivní a přímý odpor. Zřejmě si rovněž uvědomuje, že se dostal do křížku se světovými lídry internetového trhu – Googlem, Applem, Facebookem a Amazonem, kteří mají dohromady několik miliard uživatelů.

Ruská cesta

Šéf Roskomnadzoru Alexandr Žarov už nařídil, že Apple, Google a další americké společnosti musí Telegram odstranit ze svých aplikačních obchodů a nesmí jeho služby poskytovat na ruském území.

„Stojí v podstatě před rozhodnutím, jestli budou i nadále působit na ruském trhu. Rusko nechce jít cestou Číny, která internet blokuje plošně. Máme svou vlastní, ruskou cestu. Do konce roku 2018 proběhne kontrola Facebooku, který bude muset převést data ruských občanů do Ruska a odstranit zakázaný obsah. Pokud to nesplní, začneme uvažovat o jeho zablokování,“ cituje Žarkova portál Meduza.

Sám Pavel Durov si přitom velké starosti dělat nemusí. Počet uživatelů jeho Telegramu se ve světě přehoupl přes 200 milionů, z čehož na Rusko připadá jen 15 milionů. Případná ztráta ruského trhu proto nemůže platformu fatálně poškodit.

Majitel Telegramu, který se před časem přestěhoval z Moskvy do Dubaje, si navíc v posledních dnech získal pověst neohroženého bojovníka za svobodu a nedotknutelnost soukromé korespondence a předního odpůrce ruského vedení. Telegram srdnatě přijímá rány a chystá se světu předvést zázračné vítězství libertariánského postoje nad ruskou cenzurou. A ještě na tom jak se patří vydělat.

Otázkou ovšem zůstává, jak se nakonec zachovají ruské úřady. „Vždyť slova o připravenosti odpojit Rusko od světového internetu od nich zaznívají už řadu let. Jako vždy by to samozřejmě zdůvodnili snahou o zachování ruské suverenity,“ předjímá v deníku Novaja Gazeta Kirill Martynov.