Rudý příliv zabíjí zvířata. Za jeho zvýšený výskyt může změna klimatu i člověk
Při pobřeží Floridy a Texasu se s jevem zvaným rudý příliv potýkají každoročně. Poslední dobou nicméně trvá čím dál tím déle a ovlivňuje nejen život v oceánu, ale i lidské zdraví.
Červené zabarvení vody způsobuje rychle rostoucí kolonie mikroskopických řas, které obsahují velké množství karotenoidů. Obrněnka Carenia brevis, o které je řeč, navíc produkuje toxiny. „Zatímco podobné organismy mají na povrchu pancíř, pro tuhle obrněnku to neplatí,“ říká vedoucí Oddělení mikrobiální ekologie vody z Hydrobiologického ústavu Akademie věd Petr Znachor.
Florida v souvislosti s rudým přílivem vyhlásila v pobřežních okresech stav nouze. Květy řas zabíjejí ryby, žraloky, mořské želvy, ptáky i kapustňáky. Zdravotní problémy mohou mít také lidé.
A právě absence takzvaného pancíře je příčinou toxicity. „Když fouká vítr a dochází k turbulencím, mohou se buňky řasy snadno rozbít a toxin, který obsahuje, se dostane do aerosolu,“ vysvětluje hydrobiolog.
Nezdolná mořská řasa
Mořský příboj nedopřává řasám v pobřežních védách ani chvilku oddechu. Jak dokážou křehké stélky odolat opakovanému mechanickému namáhání?
U člověka může podle Petra Znachora toxin vyvolat respirační problémy, nevolnost, brnění končetin, ztrátu pohybové koordinace nebo bolest svalů. „Carenia brevis ale způsobuje zejména masové otravy ryb,“ dodává.
Aktuální rudý příliv trvá už od loňského října, což je zatím nejdéle od roku 2006. Vědci si myslí, že za enormním výskytem tohoto jevu stojí znečištění oceánů a globální změny klimatu, s nimiž souvisí vyšší počet hurikánů.
„Hurikán způsobí změnu mořského proudění a do příbřežních vod se dostane voda z hlubších částí oceánu, bohatá na živiny. Řasa má tak výhodné podmínky pro svůj růst a dojde k jejímu přemnožení,“ popisuje Znachor.
Související
-
Řasy a sinice vynalezly fotosyntézu a okysličily zemskou atmosféru, připomíná botanička
Více o těchto prastarých a zajímavých organismech hovořila v Magazínu Leonardo Markéta Bohunická z Katedry biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové.
-
Ropa z řas může vzniknout za hodinu
Neobnovitelné ropné zásoby se v přírodě hromadily pravděpodobně po miliony let. V americké laboratoři se však podařilo vyrobit ropné látky díky speciální technologi...
-
O mateřském centru chobotnic na dně oceánu, o mořské řase v barvách drahokamu
Z festivalu AFO Olomouc také o pestrém jídelníčku mořských červů. Debatují Adam Petrusek, Jan Pačes, Lenka Kočišová, Lukáš Burian. Moderuje Martina Mašková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
