Robert Schuster: Bude nástupcem Angely Merkelové politický navrátilec Friedrich Merz?
Po řeckém mysliteli Hérakleitovi, který žil v pátém století před Kristem, se zachovaly sice pouze zlomky zachycující jeho myšlenky.
Ale na jednom z nich byl zaznamenán i jeho slavný výrok „Nevstoupíš dvakrát do téže řeky.“ Ten se může člověku vybavit pokaždé v situaci, kdy se nějaký bývalý politik pokouší po letech strávených mimo veřejný život o návrat. Svědkem něčeho takového mohou být v těchto dnech i v Německu.
Jiří Pehe: Začal souboj o výklad odchodu Merkelové
Oznámení německé kancléřky Angely Merkelové, že letos v prosinci skončí ve funkci předsedkyně německé Křesťansko-demokratické unie a v čele německé vlády zůstane nejdéle do roku 2021, vyvolalo celou plejádu reakcí.
Do souboje o uvolněné křeslo předsedy tamních křesťanských demokratů (CDU), jež dala nedávno překvapivě k dispozici spolková kancléřka Angela Merkelová, se totiž pustil i politik Friedrich Merz.
Ten byl kdysi začátkem tisíciletí považován za jeden z největších politických talentů strany a dotáhl to až na šéfa jejích poslanců ve Spolkovém sněmu. Pak se ale zkřížily jeho cesty se stranickou předsedkyní Angelou Merkelovou a podle zásady „vyšší bere“ jí musel uvolnit místo.
Z politiky odešel jako člověk, který se cítil nedoceněný. Podařilo se mu nicméně vybudovat si novou kariéru úspěšného komerčního právníka. Politiku sledoval Merz pouze zpovzdálí a občas ji kriticky glosoval.
Německá společnost je heterogennější
Vadilo mu, že pod vedením Merkelové křesťanští demokraté postupně rezignovali na řadu původních témat, jako třeba podporu armádě, jaderné energetice či tradičnímu modelu rodiny. Zatímco Merkelová považovala tyto změny za nevyhnutelné, které měly stranu modernizovat a otevřít ji novým voličským skupinám, lidé jako Merz v tom viděli odklon doleva.
Jaká bude německá politika po Angele Merkelové?
Angela Merkelová oznámila, že už dál nebude kandidovat na šéfku CDU a postupně se z politiky stáhne úplně. Kancléřkou chce zůstat do roku 2021. Bude vám chybět?
Vadila jim i příliš silná role státu při řešení dopadů globální ekonomické krize let 2008 a 2009, stejně tak, že kancléřka chtěla udržet stůj co stůj Řecko v eurozóně. V posledních letech pak kritizovali i nekontrolovaný příchod tisíců běženců do Německa, které považovali za selhání státu a jeho institucí.
Všechny tyto problémy se staly podhoubím pro novou protestní stranu, Alternativu pro Německo (AfD). Ta je dnes i díky tomu zcela etablovaná a například na východě Německa se mnohde drží stabilně na pozici druhé nejsilnější strany.
Friedrich Merz chce tento trend změnit. Jako ekonomický liberál a společenský konzervativec usiluje o návrat zklamaných voličů. Sází přitom na skutečnost, že stál deset let mimo politiku, nenese tudíž žádnou přímou odpovědnost za minulá rozhodnutí.
Robert Schuster: AfD sklízí na východě Německa, co zaseli jiní
V uplynulých dnech se pozornost nejenom německé, ale i celoevropské veřejnosti soustředila na město Chemnitz ve východoněmeckém Sasku.
Na rozdíl od Merkelové je dobrým řečníkem, který by z pozice šéfa jistě dokázal pohladit po duši stranické ovečky, případně je vyburcovat k lepším výkonům. Jeho problémem ale může být, že za dobu, co byl mimo politiku, nezůstal vývoj stát na místě.
Německá společnost je dnes daleko heterogennější než zkraje tisíciletí, což nesouvisí pouze s příchodem tisíců uprchlíků do země. Oslabily se vazby občanů na politické strany, kdo včera volil Zelené nebo liberály, může již zítra hlasovat klidně pro křesťanské demokraty a naopak.
Merkelová se snažila svým kurzem, který mnozí její kritici označovali za rozplizlý, ukrojit si z pomyslného koláče politicky nevyhraněných voličů největší kousek, což se jí až donedávna dařilo. Tomu by se musel přizpůsobit i politický navrátilec Friedrich Merz, pokud by se stal předsedou strany. Vývoj společnosti člověk zkrátka nezastaví, výhybku není možné nastavit na zpětný chod.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
