Podivná oslava státního svátku 28. října 1988

Situace ve společnosti však už tehdy byla natolik napjatá, že by k demonstraci svolané na tento den nezávislými iniciativami došlo i v případě, že by svátek nebyl formálně obnoven. Z 28. října se tedy opět stal volný den, v roce 1988 šlo o pátek, a v Praze proběhla velká demonstrace, která se brutálně zasahujícím represivním složkám na řadě míst zcela vymkla z rukou. 

Hlavním zdrojem zvukových nahrávek jsou dochované záznamy vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa a telefonáty občanů do této stanice. Využit byl však samozřejmě i archiv Českého rozhlasu.

Nahrávky Svobodné Evropy

Klíčovou nahrávkou ze Svobodné Evropy byl pořad vysílaný paralelně s konanou demonstrací. Prokládány písněmi Jaroslava Ježka s texty Voskovce a Wericha (a také naší státní hymnou) zde zazněly v načtené podobě projevy, které chtěly nezávislé iniciativy na demonstraci přednést (z nich jsme vybrali úvodní část příspěvku Charty 77), dále ukázka z Nerudových Zpěvů pátečních přednesených herečkou Vlastou Chramostovou (alespoň krátký úryvek z nich jsme rovněž zařadili).

Rok 1988: Dvacet let poté. „Rušivé akce v Praze“ k výročí srpnové invaze

• Upravit
• Smazat

„Rušivé akce v Praze“ – pod tímto titulkem psalo Rudé právo 22. srpna 1988 o demonstraci tisícovek obyvatel Československa, kteří si v neděli 21. srpna 1988 připomněli v centru Prahy dvacet let od začátku okupace Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy.

Několik ukázek jsme vybrali také z průvodního slova redaktora Svobodné Evropy Milana Schulze. Kvůli celkovému kontextu jsme zařadili také ukázku z fejetonu spisovatelky Evy Kantůrkové o zásahu Státní bezpečnosti v jejím bytě 27. října 1988. Tento text tehdy autorka „odtelefonavala“ Svobodné Evropě. 

Z telefonátů do rozhlasové stanice Svobodná Evropa jsme dále použili ukázky ze svědectví přímých účastníků demonstrace (Jana Petrová, Vlasta Chramostová, Saša Vondra – zvláště oba první autenticky popisují policejní brutalitu) i ukázky z příspěvků na téma „Co pro vás znamená 28. říjen“.

Zde jsme vybrali úryvky z telefonátů katolického aktivisty Augustina Navrátila a spisovatelky Hany Ponické. V případě telefonátů jsme bohužel museli dbát nejenom na obsahovou stránku, ale respektovat i špatný technický stav některých dochovaných nahrávek nebo jejich částí.

Eroze cenzury

Rok 1988: Nerušit, prosím. Před Vánocemi 1988 se přestalo rušit vysílání Svobodné Evropy

• Upravit
• Smazat

Sedmdesát až devadesát milionů korun ročně vynakládalo Československo, ovládané komunistickou stranou, mezi lety 1951 až 1988 na rušení „štvavých“ rozhlasových stanic. Na tehdejší dobu šlo o astronomickou částku. Rušení zahraničního rozhlasu bylo součástí cenzury, zavedené po nástupu komunistů k moci.

Vysílání Československého rozhlasu bylo samozřejmě svázáno ideologickou cenzurou, ale právě na dochovaných nahrávkách z 28. října 1988 je znát, že docházelo k určité erozi.

Vybrali jsme několik ukázek z pořadu k sedmdesátému výročí vzniku Československa, který byl rovněž vysílán v době konání demonstrace. V tomto pořadu z roku 1988 zazněla ukázka z projevu prezidenta T. G. Masaryka i načtená pasáž z jeho knihy Česká otázka, přičemž TGM byl v době normalizace ostrakizován a jeho knihy vyřazeny z knihoven. My jsme z tohoto pořadu vybrali ukázky z průvodního slova i historických reflexí.

Další ukázka vybraná z archivu Českého rozhlasu pochází z pořadu, ve kterém – rovněž 28. října 1988 – byly zasvěcenou formou a způsobem pro normalizaci zcela netypickým rozebírány Biblické písně Antonína Dvořáka a zařadili jsme i kratičkou ukázku z jedné z těch, které v tomto pořadu zazněly. 

Reprízu pořadu Pavla Hlavatého najdete v audiozáznamu.