Putin chce obnovit SSSR, Ukrajinci bojují za vlast, proto jim fandíme, říkají patnáctiletí žáci

20. březen 2022

Stovky žáků ze škol z celé republiky dokončují své rozhlasové reportáže v rámci projektu Příběhy našich sousedů neziskové organizace Post Bellum. Měli za úkol objevit zajímavého pamětníka ve svém okolí, natočit jeho vzpomínky a vytvořit reportáž. Dětem práci zkomplikoval především covid-19.

I přes všechny obtíže vznikly stovky tří až pětiminutových rozhlasových minipříběhů, mezi kterými vyčnívají vzpomínky slavného hudebního publicisty Jiřího Černého nebo bývalého novináře BBC Petra Broda.

Novinář Petr Brod a studentky Anna Kandrnalová a Rozálie Krchová

Projekt Příběhy našich sousedů končí veřejnou slavností, na které účastníci v krátké prezentaci před veřejností představují příběh, který zpracovávali. Po svém vystoupení žáci poskytli rozhovor pro Příběhy 20. století.

Žáků jsme se ptali nejen na jimi zpracovávaný příběh, čím je podle nich zajímavý, ale také co si myslí o současných událostech na Ukrajině. Vícekrát zaznělo: „Putin chce obnovit SSSR.“ „Rodiče nám říkali, že Ukrajinci bojují za vlast a jsou v právu.“ „Jsme na ně hrdí, že se i v dnešní době najdou lidé, kteří bojují za své domovy.“ „Vůbec jsem si neuměla představit, že ještě může být v Evropě válka.“ „Spolužáci z Ruska nebo Ukrajiny jsou sice stydlivější, ale bereme je jako každého ve třídě, bavíme se spolu bez problému, i když si myslí každý něco jiného.“ „Musíme Ukrajincům pomáhat a to taky všichni Češi teď děláme. A nemuseli bychom a přesto to děláme,“ říkají žáci osmých a devátých tříd v rozhovoru s Mikulášem Kroupou pro Příběhy 20. století. 

Stovky krátkých rozhlasových reportáží vznikají v rámci vzdělávacího programu Příběhy našich sousedů. V tomto pořadu zazní vzpomínky například vynikajícího bývalého novináře z BBC a historika Petra Broda, hudebního publicisty Jiřího Černého nebo automobilového designéra a jogína Vladimíra Schulze. Kromě toho v pořadu zazní rozhovory s autory reportáží – žáky ze základních škol o tom, co si myslí o událostech na Ukrajině. Do projektu se zapojuje ročně několik tisíc dětí po celé České republice, v covidovém období se realizoval více on-line. Žáci od roku 2006 zdokumentovali přes dva tisíce příběhů z 2. světové války a komunismu.

Novinářské programy pro základní školy mapující historii 20. století jsou populární i v Rusku, kde mají mnohaletou tradici. Nyní končí. Koordinátoři nesouhlasí s invazí ruských vojsk na Ukrajinu a policie proti nim tvrdě zasáhla.

Policisté zasahují proti podporovatelům Mezinárodního Memorialu, kteří demonstrovali před soudem během slyšení s plakátem „Budeme žít navždy“

Na konci loňského roku rozhodl ruský nejvyšší soud o rozpuštění nevládní organizace Mezinárodní Memorial. Tato úctyhodná ruská paměťová instituce od roku 1987 dokumentuje zločiny komunismu v někdejším Sovětském svazu a věnuje se i sledování lidských práv v současnosti. Do moskevské kanceláře 3. března 2022 vtrhla policejní zásahová jednotka OMON. Vytrhla ze zdi trezor, poničila harddisky, zabavila počítače a písemnosti, fyzicky napadala přítomné zaměstnance Memorialu. Takto zachází putinovský režim s občanskými organizacemi v Ruské federaci.

Tato úctyhodná organizace, na kterou se režim zaměřil kvůli tomu, že odmítá nekriticky přebírat státní výklad nedávné historie, se jen těžko ekonomicky i organizačně drží nad vodou. Rozpadá se na menší skupiny dokumentaristů a historiků, mnozí se snaží dostat z Ruska z obav o život a zatčení. Poprvé po dvaceti letech nemůže Memorial organizovat legendární novinářskou soutěž po ruských školách „Člověk v historii 20. století“.

Jiří Černý a studentky Linda Heřtová, Štěpánka Hrabová, Klaudie Čelikovská, Valérie Čižmárová a Karolína Němcová

Totalitní režim, který se začíná v Rusku etablovat, se cítí být ohrožen nezávislým historickým bádáním, ale i vzpomínkami pamětníků, které nelze tak jednoduše jako třeba učebnice cenzurovat.

Netřeba dlouze rozebírat, jak cenné je se s dětmi věnovat konkrétnímu příběhu z 20. století, který může žáky snadněji přivést k hlubšímu zájmu o historii než příliš strohá a schematizující učebnice.

Český program pro školy „Příběhy našich sousedů“, který organizuje Post Bellum, má svojí zhruba desetiletou tradici, o ruském programu se organizátoři dozvěděli teprve před několika měsíci. Než se podařilo navázat spolupráci, ruský projekt byl ruskými úřady zakázán.

autor: Mikuláš Kroupa
Spustit audio