Neexistuje žádný přímý důkaz, že by čínská společnost Huawei pomáhala své vládě provádět špionáž. Loajalita dodavatele telekomunikační infrastruktury je ale zcela zřejmá. Představuje tedy v případě budování sítí 5G bezpečnostní riziko.
Píše to komentátor britského deníku Financial Times John Gapper.
V úvodu komentáře připomíná minulost zakladatele současného čínského telekomunikačního giganta. Žen Čeng-fej byl v době maoistické kulturní revoluce vyslaný na severovýchod země. Mladý voják dostal za úkol pomáhat s vybudováním textilní továrny. Teploty v místě v noci klesaly k minus dvaceti stupňům, potrava byla chudá, život probíhal ve velmi primitivních podmínkách.
Vedou Spojené státy obchodní válku s Čínou? A jak s tím souvisí pondělní obvinění čínské telekomunikační společnost Huawei, včetně její ředitelky Meng Wan-čou, z podvodů a špionáže ze strany úřadů USA? Česko-americký bankéř v Interview Plus tvrdí, že jde o vážný problém a nejen Spojeným státům došla trpělivost.
Jak vážně brát varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB)? Ještě před Vánocemi totiž vydal varování před čínskými firmami Huawei a ZTE, které je určeno hlavně pro státní a další vybrané instituce, které provozují informační systémy důležité pro chod státu.
Odměnou ale byl přístup k francouzským technologiím, což nedávno potvrdil samotný Žen Čeng-fej. Později založil Huawei, jednoho z největších výrobců telekomunikačního vybavení. Společnost, která disponuje skoro devadesáti tisíci patenty a rozpočtem na výzkum ve výši patnáct miliard dolarů.
Současná Čína se v mnohém liší od Číny z doby kulturní revoluce. Jedna věc ale zůstala stejná – u moci je stále komunistická strana vůdce Maa, rekapituluje Gapper v deníku Financial Times.
Tyto historické kulisy podle komentátora britského listu vytváří prohlubující se napětí. Spojené státy americké se jej snažily zvládat v duchu přesvědčení, že hospodářský růst přímo souvisí se zvyšování politických svobod. Obvinění vznesená americkým ministerstvem spravedlnosti vůči dceři zakladatele firmy Huawei, Meng Wan-čou i firmě samotné, jsou signálem, že vláda Donalda Trumpa dosavadní paradigma opustila.
Nejedná se přitom jen o podezření z krádeží duševního vlastnictví, porušování amerických sankcí vůči Íránu nebo nepřátelské převzetí technologie firmy Motorola čínskou společností, pokračuje komentátor. Je potřeba mít na paměti, že Huawei veškerá obvinění popírá. Nejdůležitější je obvinění, že Huawei pomáhá čínské vládě ve špionáži a jiných zpravodajských aktivitách.
Šéf Huawei Žen Čeng-fej prohlašuje, že jím vedená společnost je „malé sezamové semínko chycené uprostřed souboje dvou velmocí“. Na takovém tvrzení něco je. Nic to ale nemění na skutečnosti, že dané semínko je pěstované v půdě na čínské straně, analyzuje komentátor britského hospodářského deníku.
Obchodní konflikt americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa s Čínou má jen máloco společného s negativní bilancí zahraničního obchodu Spojených států, s uzavřenými čínskými trhy pro zahraniční společnosti nebo s údajnými čínskými snahami krást duševní vlastnictví.
Podle něj je pro hodnocení celé situace nezbytné mít na paměti, že skutečně neexistují žádné důkazy pro tvrzení amerických politiků a bezpečnostních služeb, že Čína někdy požádala Huawei o instalaci škodlivého špionážního softwaru.
Samotný zakladatel firmy dokonce prohlásil, že v takovém případě by Huawei odmítla vyhovět a „raději by svou činnost společnost ukončila, než aby poškodila zájmy zákazníků“. Podle komentátora Financial Times je i toto možné. Problém ale není etický, nýbrž strukturální.
Nezáleží na tom, do jaké míry je důvěryhodná zakladatelská rodina Huawei. Pokud by totiž vládní strana přišla s požadavkem vůči společnosti, nezbylo by jí, než vyhovět. A to obzvláště v souvislosti se zákonem o získávání zpravodajských informací, který Čína přijala v roce 2017.
Na základě této legislativy může čínský státní aparát sledovat své občany, ale také požadovat jejich spolupráci na celosvětové úrovni. „Ne“ není přijímané jako přijatelná odpověď.
Čínská vláda navíc chce po jiných to, co sama neumožňuje. Na jedné straně blokuje činnost amerických technologických společností, jako jsou Facebook, Google nebo vyhledávací služba Bing dodávaná firmou Microsoft. Svůj postup Peking odůvodňuje potřebami domácí bezpečnosti a ochrany místního trhu.
Vláda i někerá ministerstva se začaly zbavovat mobilů od čínské firmy Huawei. Podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost představuje používání hardwaru a softwaru od Huawei a další čínské firmy ZTE bezpečnostní hrozbu. To firma Huawei odmítá a požaduje důkazy.
Na druhou stranu Čína zároveň požaduje volný přístup svých společností na zahraniční trhy. Vše doprovází politický tlak. Čínský velvyslanec při Evropské unii si neustále stěžuje na údajnou „nemilosrdnou kampaň plnou výhrůžek, tlaku a spekulací“ vůči firmě Huawei, popisuje Financial Times.
Celý spor má podle komentáře listu ještě jeden rozměr. Na straně Spojených států amerických je prý možné sledovat určitou dávku pokrytectví. Edward Snowden, bývalý pracovník americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) prozradil, do jaké míry americká vláda využívala ke špionáži podobné postupy, z jakých teď viní společnost Huawei a Čínu.
Celý svět už ví, že skrze telekomunikační sítě NSA získávala informace a umístila špionážní software do vybavení od společnosti Cisco. Přesto ale prý není možné říci, že Čína je oběť nerovného zacházení, když se americká vláda snaží vyřadit Huawei z budování digitální infrastruktury.
Klíčové podle komentátora je, jestli se ke Spojeným státům přidají také jejich spojenci. To znamená, jestli budou další země následovat Austrálii a Nový Zéland, které už Huawei z výstavby sítí páté generace vyřadily. Trumpova administrativa teď tlačí na Německo, Velkou Británii a další, aby se tak stalo. V duchu slov bývalého prezidenta George W. Bushe, který spojencům řekl: „ve válce proti terorismu jste buď s námi, nebo proti nám“.
Nejspíš jste to už taky zažili: váš chytrý telefon vám vypoví službu v okamžiku, kdy máte diář plný termínů, které jste slíbili v průběhu dne telefonicky upřesňovat.
Velká Británie v minulosti firmě Huawei umožnila podílet se na budování méně významné infrastruktury sítí 3G a 4G. Čínskou firmu ale londýnská vláda nepustila k jádru informačního systému, ve kterém se zpracovávají a ukládají data zákazníků a klíčové technologie. Veškerý hardware a software společnosti Huawei také musel projít bezpečnostní kontrolou britských odborníků.
Takový přístup ale bude těžké uplatnit v případě sítí 5G, míní komentátor listu Financial Times. Sítě 5G totiž mohou být zařazeny také do vybavení moderních továren a autonomních automobilů.
Technologie, kterou Huawei pomohla vyvinout, je možné chápat jako novou rozsáhlou síť, která shromažďuje a zpět distribuuje data všeho druhu. „S poměrně malými náklady je tedy možné dostat se k velkému množství informací“, cituje komentář slova profesora informační technologie Alana Woodwarda.
Výše popsané vede zpět ke vzpomínce na začátek kariéry zakladatele Huawei. V těžkých podmínkách tehdy dokázal přinést potřebné znalosti na základě poznání funkce francouzských textilních technologií.
Prezident Spojených států amerických chce vypudit z trhu čínské firmy Huawei a ZTE. USA dlouhodobě vyčítá zmíněným podnikům, že jejich zařízení sledují Američany a pracují pro čínskou vládu. S podobným varováním přišel nedávno i český Národní ústav pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Je také pravděpodobné, že Huawei - tak jako jiné čínské společnosti - v minulosti k vlastními vývoji využila studium technologických postupů zahraniční konkurence. Nakonec se jí ale podařilo prolomit kruh a stát se špičkovým technologickým inovátorem.
Pokud by se tedy teď nějaká cizí země pokusila vše postavit na podezření firmy Huawei ze špionáže ve prospěch Číny, pravděpodobně by u soudu neuspěla. Důkazy jsou totiž slabé. Nicméně strana, která už v době kulturní revoluce poslala zakladatele firmy studovat v nehostinných podmínkách zahraniční technologie, je stále stejná.
Její politická moc je v Číně nezpochybnitelná, ovládá vše a vyžaduje naprostou loajalitu. Nemá tedy smysl podstupovat bezpečnostní riziko při budování sítí 5G s Huawei, když její hlavní konkurenti, firmy Ericsson a Nokia jsou evropské společnosti. Zakladatele Huawei Žen Čeng-feje je mi sice lidsky líto, ale je to produkt systému. Tolik John Gapper, komentátor deníku Financial Times.
Které státy zakazují čínským společnostem účast na vývoji sítě 5G, nenakupují vybavení pro úřady, a které dál s firmami spolupracují?
Komponenty firmy Huawei používá řada státních institucí. Mezi nimi je i ministerstvo spravedlnosti. Komponenty čínské firmy má také Nejvyšší soud, nové vybavení se ale zatím rozhodl nenainstalovat.
Prezident Miloš Zeman se v rámci své dubnové cesty do Číny sejde s také s generálním ředitelem společnosti Huawei. Před výrobky Huawei varoval loni v prosinci český úřad pro kybernetickou bezpečnost.
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
