Psycholog: Pobyt v přírodě způsobuje, že v těle klesá hladina stresu a zlepšuje se imunitní systém
„Vliv přírody na lidskou psychiku je dvojí. V přírodě regenerujeme, jsme více pozorní, odpočineme si, lépe funguje naše kognice, obnovuje se nám paměť. Stáváme se více kreativní,“ vyzdvihuje v pořadu Věda Plus psycholog Adam Táborský, zakladatel projektu Terapie mezi stromy. Vedle toho opadává v lidském těle hladina stresového hormonu kortizolu.
Výzkum vlivu přírody na psychiku lidí započal už v 80. letech minulého století.
Čtěte také
„Vědci v Americe třeba vytvořili dvě skupiny, jedna se po chirurgickém zákroku dívala do přírody, druhá do zdi. A zjistili, že ti v první skupině strávili v nemocnici místo sedmi dní jen šest, potřebovali méně analgetik či léků na tlumení bolesti a v neposlední řadě měli lepší náladu,“ přibližuje Táborský a dodává:
„A když jim k tomu v nemocnici ještě přidali do pokoje rostliny, pacienti se o ně starali a cítili naplnění a smysluplnost.“
Když jsme v přírodě alespoň dvě hodiny, tak se snižuje hladina kortizolu neboli stresového hormonu. Posiluje se také tvorba bílých krvinek.
Adam Táborský
Empiricky lze doložit příznivý vliv přírody na člověka měřením stresu, například ze slin, krve nebo činnosti mozku. „Výzkumy ukazují, že když jsme v přírodě alespoň dvě hodiny, tak se snižuje hladina kortizolu neboli stresového hormonu,“ říká psycholog. „Příroda také posiluje imunitní systém, tvorbu bílých krvinek.“
Čtěte také
„Jeden výzkum třeba zmiňuje, že stačí pobýt i dvacet minut denně v nějaké zeleni. Že ty dvě hodiny mohou být rozděleny do celého týdne, aby člověk cítil větší pocit pohody. Pokud se zaměříme přímo na hladinu kortizolu, tak by doba měla být delší. Když strávíme víkend v přírodě, cítíme účinky až měsíc,“ doporučuje Táborský, zakladatel projektu Terapie mezi stromy.
Upozorňuje ale i na stinnou stránku toho, co příroda přináší lidské psychice. Někteří lidé mohou cítit strach z přírodních katastrof nebo obavy o zhoršující se stav klimatu a další navázané problémy, tomu odborníci říkají environmentální žal.
Ve Vědě Plus se také dozvíte, jak Akademie věd uctila jednoho z nejvýraznějších českých vědců, zesnulého Rudolfa Zahradníka. Jeho studentkou byla i Angela Merkelová, německá kancléřka, jejíž manžel Joachim Sauer na setkání vědců také přijel.
Související
-
K čemu potřebujeme rituály? I ty „obyčejné“ zvyšují práh bolesti, snižují stres, posilují naše pouta
Rituály používá lidstvo od nepaměti a jedny z prvních záznamů rituálního chování pocházejí z doby před 70 tisíci lety.
-
Vysoká citlivost není slabost. Je to vrozené, citlivější nervová soustava se snáz zahltí vjemy
„Hypersenzitivita je dána fyziologicky, a to citlivější nervovou soustavou,“ vysvětluje psycholog z Institutu pro vysokou citlivost Ondřej Fafejta.
-
Úsměvy druhých mají vliv na náš duševní stav. Online komunikace je únavná, přiznává americká vědkyně
„Při online komunikaci se spoléháme na oční kontakt a snažíme se analyzovat i ten nejjemnější detail a změnu v obličeji.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
