Proč je společnost rozdělená? Skončilo období bezpečí a jistot, tvrdí sociolog Gabal

29. únor 2024

Sociolog a bývalý politik Ivan Gabal si myslí, že prvním dělícím kamenem naší společnosti byla „bitva“ o radar. „Tehdy šlo o první rozpad společenského konsensu v oblasti geopolitiky, respektive o směřování na Západ. Tehdy se nám rozpadla hodnotová společenská dohoda o tom, že musíme přijmout změny a nové role, které jsou neznámé, nepohodlné a také se je musíme nejdřív naučit,“ říká v Osobnosti Plus.

Lidé podle Gabala přestali věřit, že když si „utáhneme opasky“, tak ten nový, západní svět bude lepší.

Čtěte také

„Přestali jsme vnímat – i díky populismu opozice –, že musíme něco pro své bezpečí, prosperitu, zdraví apod. sami udělat. I to, co je vlastně nepohodlné,“ doplňuje s tím, že šlo o jakousi ztrátu pohodlného období kapitalizované politiky.

„V současnosti je opoziční politika brutálně populistická a nese hodně odpovědnosti i za to, že řada lidí jednak nemá chuť přijímat nepopulární opatření – ať jde o důchody, vývoj inflace apod. –, a za druhé má pocit, že za to může systém, případně špatná správa země, nebo dokonce naše západní orientace,“ rozebírá sociolog.

Stejné důvody podle Gabala vedly na Slovensku ke zvolení Roberta Fica.

Diskuze kolem vzniku základny protiraketové obrany USA na českém území zaměstnávala české politiky i veřejnost v roce 2017 déle než rok. Jednání s Bílým domem zahájil kabinet Jiřího Paroubka (ČSSD), konkrétní nabídku dostal oficiálně kabinet Mirka Topolánka (ODS).

Skončila jistota

Kořeny rozdělené české společnosti vidí Ivan Gabal už v systému vzdělávání: „Roste vzdělání a zůstávají v něm velké sociální nerovnosti – a je to vidět i na dnešních dětech. Ve svých školních výsledcích a šancích jsou totiž hodně ovlivněny svým sociálním původem. Až tak, že to ty s nižším sociálním původem cítí jako systémovou diskriminaci.“

Působením populistických segmentů české politiky jsme se dostali do situace, kdy si podstatná část společnosti myslí, že selhává systém.
Ivan Gabal

Hlavní společenské kolize pak přišly s krizemi, kterými jsme si v posledních letech prošli a stále procházíme.

„Skončilo období naprostého bezpečí, jistoty a předvídatelnosti a dostali jsme se do situace, kdy je ohrožení nakolik všudypřítomné, že vyrovnat se s ním vede k velmi rozdílným sociálním reakcím různých skupin,“ analyzuje sociolog.

Čtěte také

Situaci podle něj ještě přiostřuje, když se do této nejistoty ponoří nějaký segment politiky a začne z něj vytloukat politický kapitál, lidi štvát a říkat, že vůbec nejde o velký kontext války, energetické krize, pandemie covidu, apod., ale že za to můžou chyby té druhé, vládnoucí strany“.

„Takovéto: ,Já bych to zařídil líp, já tohle umím atd.‘ A že nejde o dějiny, ale o neschopnost vlády, systému apod., tak se lidé začínají rozhlížet po tom, kdo jim nabídne jednoduchá a dostupná řešení,“ vysvětluje sociolog.

Chybí vize

„Působením populistických segmentů české politiky jsme se dostali do situace, kdy si podstatná část společnosti myslí, že selhává systém. Přitom to je ale daleko globálnější a širší problém,“ míní Gabal.

Pokud má slovenská společnost evropský základ – a jsem přesvědčený, že má –, tak Robert Fico na tuto svou aktivitu těžce doplatí.
Ivan Gabal

„Naše ekonomika i rozpočet byly zranitelnější, proto nás ruská příprava na válku a zvyšování cen a pak i útok na Ukrajinu hodně s rozkolísalo. Ale když se podíváte na témata politických debat mezi opozicí a koalicí, tak ta kritika je za růst cen a za inflaci, ale o dalším se nikdo nebaví. Ani o tom, že další chyby udělala ČNB a další.

Podle Ivana Gabala jsme se přestali bavit o důležitých věcech, jako je například hlubší integrace na Západ nebo do eurozóny. „A pak je ta krátkodobost a účelovost politických střetů – a vidíme to ve Spojených státech, v Izraeli, u nás –, kořenem názorových rozpadů společností,“ zmiňuje neblahé následky.

Čtěte také

Evropské hodnoty

To, že by šlo ale rozpad hodnotový, ale Gabal odmítá: „Všimněte si kritiky, která teď oprávněně míří na Slovensko. Tady je totiž vidět, že evropská shoda, podle které musíme udržet právní stát a procedury i v těchto podmínkách, je něco, co naplno pracuje proti Viktoru Orbánovi a Robertu Ficovi.“

„A vsadíme se, jak tak do jeden a půl roku Fico dopadne? Pokud má slovenská společnost evropský základ a jsem přesvědčený, že má –, tak Robert Fico na tuto svou aktivitu těžce doplatí. Stejně jako na to doplatili Jaroslaw Kaczynski a jeho PiS. Stejně jako už musí brzdit Viktor Orbán,“ uzavírá sociolog Ivan Gabal.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související