Jablonecká bižuterie. Proč se právě odsud obchodovalo s Evropou, Amerikou i Afrikou?

4. leden 2019

Knoflíky skleněné i kovové, perle a perličky ve stovkách barevných odstínů, skleněné náramky i nápodoby drahých kamenů – to vše patří do blýskavého světa bižuterie. I když se to na první pohled zdá svět poněkud frivolní a nepodstatný, i v něm se odrážejí velké dějiny. Ve své době jedním ze světových center výroby a exportu bižuterie byl Jablonec nad Nisou.

Čím bylo výjimečné toto město, proč právě odsud se obchodovalo s Evropou, Amerikou, Indií, Afrikou, Japonskem?

Miliony knoflíků

V jabloneckém Muzeu skla a bižuterie je nejenom 5,5 milionu knoflíků, ale statisíce korálků, perlí i výrobků z nich. Ještě dnes, když se řekne „jablonecká bižuterie“, má to svůj zvuk. Přestože vrchol výroby a exportu tohoto drobného třpytivého zboží už je dávno pryč. Datuje se zhruba do začátku dvacátých let minulého století.

Například v letech 1920 až 1922 se do zahraničí z Československa vyvezla bižuterie celkem za více než 4 miliardy korun. To představovalo na vrcholu bižuterní konjunktury po první světové válce údajně až 11 procent veškerého československého exportu.

Sklářská tradice i tradice opracování drahokamů a polodrahokamů  Jizerských hor dodala výrobní zázemí. Podle kurátora Muzea skla a bižuterie Petra Nového význam má i to, že jinak než řemeslem a průmyslem se místní nemohli uživit. Na vrcholu bylo v Jablonci více než 600 exportních domů.

Jen máloco je tak pomíjivé, jako móda. A osud jablonecké bižuterie negativně ovlivní i to, co zprvu vypadá tak lákavě. Po první světové válce dorazí do města američtí obchodníci. Tlakem na co nejnižší ceny způsobí podle kurátora Nového kolaps dosavadního systému. Ceny se zhroutí a nakonec o levné zboží nestojí nikdo. Oživení oboru pak definitivně pohřbí celosvětová krize z roku 1929.

Německá stopa

Příběh jablonecké bižuterie má ještě jeden rozměr. Město bylo v naprosté většině německé – zhruba 85 procent obyvatel bylo německé národnosti. A česko-německé soužití vůbec nebylo jednoduché.

Vznik Československa v říjnu 1918 pak němečtí podnikatelé berou úkorně. Sudetští Němci na severu Čech dokonce vyhlásí samostatnou provincii Deutschböhmen s centrem v Liberci. Až v prosinci 1918 do Liberce vstoupí československá armáda a převezme státní úřady a organizace.

Přes národnostní napětí, jak už o tom byla řeč, dosáhnou jablonecké výrobní a exportní domy v  první polovině 20. let naprostého vrcholu své existence. Definitivní tragický konec přijde s obsazením Československa nacistickým Německem, vypuknutím 2. světové války a o šest let později s odsunem většiny místních Němců.

Bižuterie v Jablonci nad Nisou ale přežila všechny významné milníky naší historie a vyrábí se tu dodnes. Zkrátka, i za třpytivými cetkami se mohou skrývat velké příběhy. Poslechněte si celý pořad Příběhy pokladů.

autoři: Patricie Polanská , jpr
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.