Co se skrývá v policích zámeckých, klášterních nebo palácových knihoven?

21. duben 2019

„Stroj času skutečně existuje, jsou jím knihy,“ řekl anglický spisovatel Herbert George Wells. Pokud by tomu tak bylo doopravdy, pak stroje času bychom našli v mnoha českých zámcích, hradech nebo klášterech. Návštěvník těchto památek určitě zažil, jak průvodce s pýchou ukazuje nádherné vyřezávané skříně se stovkami a tisíci svazků místní knihovny, která má stoprocentně nějaké „nej“.

Určitě vás někdy napadlo – co přesně v těch policích vlastně je? Odkud jsou ty tisíce knih a jaký měly osud? Jak se nakupovalo v dobách, kdy neexistovala knihkupectví a ediční plány na internetu?

Studovna - badatelna fondů Památníku národního písemnictví

V knihovně Královské kanonie premonstrátů na Strahově se ocitnete v plném baroku – štuky, zlato, monumentální fresková výzdoba, bohatě zdobené skříně. Ne nadarmo se Teologický a Filosofický sál objevují v žebříčcích nejkrásnějších knihoven světa.

Jsme v největší klášterní bibliotéce u nás – její fondy se stále rozrůstají a dnes se zřejmě blíží k půl milionu svazků. Do Teologického a Filosofického sálu samotného se vejde zhruba 70 tisíc knih. Knihovna premonstrátů má staletou tradici, důležitou roli v její přeměně do podoby, kterou obdivujeme dnes, hrály mimo jiné i josefínské reformy.

V církevní knihovně patří pochopitelně čestné místo teologickým dílům. Najdeme tu ale tituly z nejrůznějších vědeckých oborů: lékařství, práva, historie, filologie. I beletrie se tu najde dost.

Dějiny knih by ale nebyly úplné bez snah kontrolovat, zakazovat nebo dokonce ničit díla, která jsou z pohledu církevních i světských autorit „nebezpečná“. Je to staletý zápas o duše i mysl potenciálních čtenářů. I Strahovská knihovna měla své libri prohibiti. Dodnes je nad oběma vchody do Teologického sálu vidět dva výklenky se zlatou mříží, kam byly zakázané knihy ukládány.

Zapomenutý poklad v Nostickém paláci

Když z notoricky známé Strahovské knihovny sejdeme na Malou Stranu, tak v Nostickém paláci – dnešním sídle ministerstva kultury – objevíme naopak trochu zapomenutý poklad. Ve dvou místnostech vyvedených ve dřevě a bílé barvě je od podlahy po strop uloženo na 14 tisíc knih. Tuhle knihovnu spravuje Richard Šípek z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty UK.

Nostický palác (foto uživatel Ludek)

„Nacházíme se v jedné z posledních dvou interiérových palácových knihoven v Praze. Byla založena v 70. letech 17. století stavitelem paláce – Janem Hartvíkem z Nostic,“ říká. Najdete tu například středověkou bibli z poloviny 14. století, a také dary od zajímavých osobností, třeba od vicekrále Madagaskaru.

Strahovská knihovna byla přístupná vzdělané veřejnosti. Stejně tak většina šlechtických knihoven. A v tomto případě za tím ne vždy byly jen ušlechtilé pohnutky. Sebepropagace a marketing nejsou tak novodobým vynálezem, jak by se nám mohlo zdát.

V renesančních a barokních knihovnách se jejich majitelé snažili naplnit koncept tzv. bibliotéky universalis. Tedy, snažili se shromáždit sbírku, která by alespoň v reprezentativním vzorku pokrývala všechny obory tehdejšího lidského vědění.

K tomu ovšem nestačily knihy vydávané na území českých zemí. Ať už v době míru, nebo nedobrovolně v době válek, byly knihy od renesance a vlastně ještě dřív velmi mezinárodní záležitost. Možná víc, než si dnes dokážeme představit.

Nakupovaly se po celé Evropě, putovaly se svými majiteli, z hlavních knihovnických center se k zákazníkům dopravovaly nesvázané v sudech.

Český knihtisk měl, pokud jde o kvalitu a prestiž, v tehdejší Evropě jisté zpoždění. Šlo o peníze, ale také o jednu pozoruhodnou averzi – velmi pomalu se do českého knihtisku dostávala antikva, tedy nejběžnější typ latinkového tiskacího písma.

V České republice se dochovalo kolem 340 zámeckých knihoven, z nich asi 50 zůstalo v původních prostorách. Celkem jde zhruba o 1 600 000 svazků. Spravuje je Národní muzeum. Poslechněte si celé Příběhy pokladů a zjistěte víc! 

autoři: Patricie Polanská , jpr
Spustit audio

Související