Přepis: Jak to vidí Jan Trnka – 5. března 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Pozvání přijal doc. Jan Trnka, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, dobrý den, vítejte v našem vysílání.

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
Dobré ráno a moc děkuju za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se vás například na to, jaký efekt mohou mít aktuální proticovidová opatření v České republice, jak věda pokročila při hledání účinného léku proti nemoci covid-19. Pomůže pacientům například antiparazitykum. A mělo by se pokračovat ve vývoji české vakcíny? Celá řada otázek, přeji nerušený poslech. Podle aktuálních dat Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí Česká republika zůstává s velkým odstupem od ostatních členských zemí Evropské unie na prvním místě v počtu nakažených za posledních 14 dní. Následují nás s odstupem Estonsko a Slovensko. Pane Trnko, procházíme vlastně promořováním?

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
No, obávám se, že ano, protože ty kroky, které vláda podniká, nejsou směřovány k tomu, aby se ten virus opravdu potlačil v populaci, aby pokud možno těch nemocných a nakažených bylo 0. Ale spíše se snaží tak jako balancovat na hraně propasti a bohužel ani to se teď v posledních týdnech příliš nedaří a obávám se, že do té propasti už trochu padáme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kde, respektive co lze ještě z vašeho pohledu omezit nebo upravit ve jménu snížení nákazy, co více lze ještě udělat? Na jaře 2020 jsme najeli, v uvozovkách na 3 R, ruce, roušky, rozestupy. To samozřejmě platí stále. Pak se k tomu přidalo OTT, očkovat, testovat, trasovat. To první tedy vakcinace probíhá třetí měsíc. Nyní vlastně je jakýsi lockdown až do 21. března. Co ještě dělat víc nebo co děláme špatně?

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
Tak co děláme špatně, toho by bylo hodně, k tomu se dostanu, ale co dělat víc, tam si myslím, že aspoň podle sociologických dat, která jasně ukazují, že ta největší rezerva těch rizikových kontaktů, do které se ještě pořád jako nešáhlo nebo téměř nesáhlo, je ta, která se týká práce, pracovního prostředí. A to je jednak to, že ta místa nebo ty firmy, které by mohly používat home office, tak ho, čili práci z domova. Tak ho zdaleka nepoužívají tak, jako ho třeba používaly na jaře, loni na jaře. A ta druhá velká rezerva jsou potom provozy, kde home office nepřichází v úvahu. To znamená zejména průmyslové podniky, kde těch rizikových kontaktů je obrovské množství. A do nich se bohužel pořád ještě nesáhlo. Jinak samozřejmě je pravda, že i ty, i tu osobní ochranu to znamená, roušky, případně umývání rukou, které teda se ukazuje, že není zase tak zásadní. Tak spousta lidí třeba nedodržuje a říkají si, no tak, když si na chvilku tu roušku sundám, tak se přece nemůže nic stát, ale zejména s těmi novými mutacemi, které už u nás vlastně v podstatě převládly, minimálně ta britská, tak ta nakažlivost je o tolik větší než byla loni na jaře, že už opravdu si nemůžeme dovolit tu roušku nebo ten respirátor sundat, byť ani třeba jenom na pár minut.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ministr a průmyslu obchodu pan Havlíček má za to, že zdrojem šíření viru nejsou velké továrny provozy. On opakuje, že klíčem ke zpomalení šíření nákazy je snížení mobility. Cituji jeho slova, ve výrobních halách se potkávají stále titíž lidé a zaměstnavatel je schopen je do značné míry izolovat. Větší firmy už i dnes testují a testují dobře. Tolik jeho vyjádření. Co si o tom myslíte. Pane Trnko, zavřela nějaká země, došlo opravdu k totálně tvrdému lockdownu, že by byl zavřen i průmysl a pokud ano, jaký to byl efekt, co to přineslo?

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
Tak do jisté míry se můžeme podívat vlastně na loňské jaro, kdy u nás do určité míry, byť ne stoprocentně, ale došlo k uzavření části průmyslu a mělo to velmi významný efekt, byť samozřejmě tehdy jsme se pohybovali v úplně jiné situaci, v úplně jiných počtech, počtech nakažených. A i když často se používá jako srovnání, se používají země jako třeba Izrael, který opravdu ten průmysl neuzavíral, ale je potřeba si uvědomit, že my jsme jednou z nejprůmyslovějších zemí na světě. To znamená u nás v tom průmyslu pracuje mnohem větší procento lidí než mnoha jiných zemích, včetně třeba Izraele. U nás zhruba 37 %, Izraelců bylo 18 %. To znamená, že zatímco u nás, když se zavřou služby, což je ta situace, ve které jsme, tak tím obsáhne, řekněme, nevím 50 % populace nebo respektive pracující populace, tak v tom Izraeli obsáhnout mnohem větší část populace a tím pádem jim zbude menší část těch rizikových kontaktů. My jsme v úplně jiné situace. Máme jinou strukturu práce, proto u nás jsou mnohem zásadnější právě ty průmyslové podniky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže vy byste je zavřel?

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
Já bych je určitě zavřel, minimálně na třeba 2, 3 týdny, kde by přece jenom za prvé bychom rychle viděli ten efekt, a to by nám taky třeba pomohlo se rozhodnout, proto je případně zavřít ještě třeba o něco déle, kdyby to bylo potřeba. Ale bohužel bez toho zásahu do té pracovní oblasti my se budeme pořád pohybovat ve velmi podobných číslech, jako se pohybujeme teď v těch uplynulých, řekněme, týdnech a neposuneme dál. Čili budeme prodlužovat tu situaci. Budeme sice říkat, zavření podniků by bylo bylo hrozně drahé, ale my jsme, my jsme situaci, která už sama o sobě je hrozně drahá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy jste tedy volil, jinými slovy nějaký radikální řez, byť to bude bolet?

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
Přesně tak a teda popravdě řečeno, já jsem radikální řez navrhoval už někdy v říjnu minulého roku, protože si myslím, že jsme byli ve velmi podobné situaci a kdybychom ho tehdy byli udělali, možná tehdy by to stačilo ještě bez průmyslu, tak bychom dneska nebyli v té situaci, ve které jsme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co argument, byť samozřejmě tady jde o lidské životy. Už nyní je obětí covidu19 přes 21 000. Pan Havlíček, ministr říká, že pro mnohé, co se týče průmyslu firem, že by přišli o zakázky na léta dopředu, že by to byl kolaps. Nahradili by je, jiní dodavatelé a mělo by to dopady, cituji, pořád i doslova do celé naší ekonomiky i do spotřebitelského chování. Jak tedy najít, lze najít vůbec nějaký balanc? Teď stavíme to do kontrastu lidský život a ekonomiku.

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
Je to přesně tak, a to je ve výsledku samozřejmě politická otázka. To znamená já rozumím tomu, že pan ministr jakožto politik se rozhoduje spíše pro ten průmysl než pro ty lidské životy, ale když se, když se podíváme na tu, na to hledání rovnováhy, tak kromě tady tohohle ostrého kontrastu životů a řekněme výdělků nějakých firem. Musíme třeba se podívat i na to školy. Jo tady jsme v situaci, kdy už měsíce nechodí naprostá většina žáků a studentů škol. Ale vedle toho máme otevřené ty firmy. A to je další politická otázka. Co teda je pro nás větší priorita, jo je pro nás větší priorita vzdělání a fungování společnosti nebo je pro nás větší priorita to, že nějaká část průmyslu nebo nějaká část ekonomiky bude mít zakázky. Navíc teda jsem se doslechl v médiích, že vlastně ty zakázky, které teď mají, jsou ty, které získali ve chvíli, kdy Itálie na začátku loňského roku byla v těžkém, v těžkém problému a zavírala průmyslu, tak naše firmy vlastně skočili do toho otevřeného místa, takže v podstatě teď se nechtějí vzdát té výhody, kterou získali na úkor jiné postižené země.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rakouský kancléř Sebastian kurz povolil zmírnit protikoronová opatření, protože lidé přestali dodržovat lockdown, tedy uzavření země, tudíž ztratilo účinnost a jako vhodnější alternativu vidí masivní testování. Pane Trnko, řekněme, že dojde tedy k uzavření provozu. Zavřou se fabriky teoreticky. Kdo nebo co přiměje k dodržování pravidel ty lidi, kteří prostě i nyní je odmítají.

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
No, to samozřejmě na tom není žádná jednoduchá odpověď. Nepochybně je pravda, že část populace, část lidí to prostě nebere vážně. Nepoužívá třeba, třeba ty roušky a tak podobně. Nicméně my se tak musíme podívat na to, co je vymahatelné, co je kontrolovatelné a co není kontrolovatelné. Je jasné, že za každým člověkem nemůže stát 24 hodin denně policista nebo policistka a kontrolovat, jestli má roušku nebo nemá, ale třeba uzavření těch podniků je kontrolovatelné vlastně mnohem snáze než třeba kontrolování nějakých teďka restauračních zařízení, které třeba zůstávají, zůstávají otevřené. Ale ještě k tomu argumentu, že když se ty věci nedodržují tak pojďme je zrušit. To si myslím, že je trošku jako riskantní logika, protože pak bychom mohli možná zrušit mnoho jiných nařízení a předpisů, protože ty se třeba často taky, taky nedodržují, jestli můžu ještě poslední věc k tomu testování. Já si myslím, že testování obecně je skvělá věc, kdyby se opravdu podařila dobře zavést, že by bylo to testování kvalitními testy, pravidelně, následovalo by třeba protestování pomocí PCR, tak je to výborné, ale to bohužel v tuhle chvíli u nás nikdo nenavrhuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinými slovy jak čtu vaš, váš výrok, pana Trnko, pořád jsou tady velké rezervy, co se týče testování, v jakém tempu tedy by se mělo, jak často testovat, koho testovat a čím PCR test, antigenní test, jednou týdně, obden, každý den?

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
To je samozřejmě už relativně technická otázka, protože také závisí na tom, v jakém prostředí, o jakém prostředí se bavíme. Bude to odlišné ve školách, kde jsou malé děti a bude to odlišné v podnicích, kde jsou třeba dospělí. Ale pokud se budeme bavit o tom testování ve firmách, o kterém se teď mluví nebo v podstatě už bylo nařízeno bitce asi úplně neděje, tak tam si třeba myslím, že kombinace právě antigenních testů, ale odborně provedených, odborně odebraných spolu s PCR, která, které by vlastně nastoupilo ve chvíli, kdyby se objevil nějaký člověk pozitivním na antigenním testu, tak pomocí PCR test by se protestovali všichni lidé, kteří byli v kontaktu nebo kteří jsou v tom stejném kolektivu. A tím pádem se odhalili všichni potenciální nakažení. Čili ten antigenní test, který by teda musel být prováděn u všech minimálně 2× týdně, abychom opravdu pravidelně odhalovali nějaké potenciální nakažené. Kde byl potom následováním tím přesnějším PCR testem. V tomhle tom případě a kdyby se to provádělo opravdu ve všech firmách, tak by to mohlo nahradit uzavření průmyslu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná se ale mění už přístup Čechů vůbec k těm opatřením, protože průzkumy, bylo jich několik z poslední doby, poukazovaly na klesající ochotu velké části společnosti, respektovat protipandemická opatření. Podle aktuálního průzkumu Median pro Český rozhlas 9 z 10 občanů této země tvrdí nebo respondentů, že striktně dodržuje stanovena protiepidemická opatření. 8 % občanů pravidla nedodržuje. Jako nejúčinnější opatření lidé hodnotí povinné nošení roušek a respirátorů. Naopak jako nejméně účinné hodnotí další zavírání obchodů nebo omezení pohybu mezi okresy.

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
Já si myslím, že, že tyhle ty data asi odpovídají skutečnosti, že většina lidí opravdu jako dodržuje ty roušky tam, kde všude mají. Je teda pravda a to zase jsou spíše anekdotické zprávy, že lidé, kteří se nakazí a přijdou k lékaři nebo do nemocnice, tak řeknou, no já to dodržuju pořád, ale, ale tak, když přišly vnoučata, tak jsem si na 10 minut sundal nebo sundala roušku. Takže v tomhle tom případě lidé opravdu dodržují, ale pak si řeknou no, ale teď chvilku jako nemusím a tam se třeba jako, tam se tam se nakazí. Čili já si myslím, že chování lidí obecně není takové, že by kašlali na ta opatření a myslím si, že spousta z těch, kteří na ně, v uvozovkách kašlou nebo je nedodržují, tak třeba to může být také tím, že chování našich nejvyšších představitelů a třeba některých ministrů a tak podobně, kterým se různé poklesky vlastně tolerují, tak určitě nepomáhá tomu, aby lidé byli motivovaní, ta opatření dodržovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Aktuálně v souvislostech se s námi o své poznatky i pohled dělí biochemik doc. Jan Trnka, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Čelíme pane Trnko, alespoň tedy tomu nejhoršímu? Je to skutečně kulminace pandemie v České republice? Jsme na tom vrcholu nebo bohužel možná spíše, řekněme na dně, od kterého se ale odrazíme?

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
Já si myslím, že nepochybně jsme v nejhorší situaci, ve které jsme dosud byli. Ale nebudu říkat, že jsme v nejhorší situaci, ve které být můžeme, protože vůbec prostě netušíme, co nás čeká. Objevují se nové kmeny virů, které jsou nakažlivější. Některé možná dokonce mají těžší průběh, byť to zatím ještě nebylo úplně dobře prokázáno. A nepochybně některé z nich se umí vyhnout částečně imunitě získané těmi jinými kmeny, těmi staršími kmeny. Takže já radši nebudu říkat, že jsme už v té nejhorší situace a už to může být jenom lepší, protože si jistě dokáže představit situace, kde by to mohlo být ještě horší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zastavme se prosím, u těch mutací, kde se pořád berou a napadá mě, skloňuje se tady a byla potvrzena britská mutace, jihoafrická. Existuje mutace brazilská. Ptám se jako naprostý laik, nevzniká tady nebo nevznikne časem i nějaká středoevropská, evropská nebo přímo naše tuzemská mutace toho viru?

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
Nepochybně vzniká a minimálně jedna už byla popsána. Před několika týdny byla popsána slovenskými kolegy, nazvali jí československou, protože to vypadá, že spíše vznikla na území České republiky než-li Slovenska. Problém je, že je na tom našem území nebo respektive z našich vzorků relativně velmi malé procento z nich je takzvaně sekvenováno. To znamená přečtená sekvence toho viru, abychom věděli, o jaký, o jaký kmen se jedná, takže si myslím, že je velmi pravděpodobné, že u nás nejenom vznikají jiné mutace, ale také ty, například britská mutace, že dále mutuje, což bylo tedy popsáno v Británii, kde, kde sekvenují mnohem větší počet vzorků, že vlastně ta původní britská mutace už se sama mění a začíná být vlastně ještě více nakažlivá, respektive lepší v tom, aby, aby se vyhnula imunitní, imunitní obraně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ty dosavadní vakcíny, kterým se očkuje, v České republice jsou to 3, byly vyvinuty na nový typ koronaviru, jak jsme ho označovali od toho loňského jara. Teď už je těch typů nebo mutací několik. Co to znamená pro lidi, kteří onemocnění covid-19 buď prodělali nebo už jsou zaočkovaní, anebo pro nás, kteří jsme třeba ani neprodělali, ani nemáme tu vakcínu v sobě?

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
To je, to je otázka, na kterou není v tuhle chvíli úplně jednoduchá odpověď. Je pravda, že proti té britské mutaci, proti té původní britské mutaci a znovu opakuji, že už i ta se mění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mutace mutace.

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
Je to tak, přesně tak. Ten virus prostě tím, jak se přenáší z člověka na člověka a množí se, tak hold mutuje a my jsme teďko jedním možná z center mutací, když o tom ani nevíme. Nicméně proti té britské mutaci původní se zdá, že ty vakcíny fungují velmi dobře ty stávající vakcíny. Proti té Jihoafrické, potažmo brazilské tam už pravděpodobně nějaké snížení ochrany bude, ale zatím to nevypadá, že by to bylo úplně na nulu. Čili nevypadá to, zatím se zdá, že ty vakcíny budou chránit i proti těmto, těmto virům. Ale já pořád říkám, musíme se dívat taky trošku do budoucnosti a prostě není vyloučeno, že se může objevit mutace viru, která na, kterou ty vakcíny, případně budou zabírat velmi málo nebo třeba i vůbec potenciálně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Imunolog Vojtěch Thon z brněnské Masarykovy univerzity tady v pořadu Jak to vidí řekl, že klíčové je očkovat, masově očkovat. Maximum osob první dávkou, neřešit teď očkování dávkou druhou, jaký je váš pohled pana Trnko?

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
No jedna věc je ,jak, jak byly ty vakcíny schváleny. To znamená, když lékaři podávají léky, tak, tak musí se řídit podle toho, jak, jak ty vakcíny byly schváleny, a ty byly schváleny jako dvousložkové, jako první dávka a potom buster takzvaný. Na druhou stranu se objevila vlastně minulý týden studie ze Skotska velká studie, která se dívala na účinnost AstryZenecy a Pfizeru, čili těch dvou vakcín, které se používají i u nás po první dávce. A ta účinnost byla velice dobrá. Ona stoupala postupně zhruba, začínala zhruba 2 týdny poté první dávce a potom stoupala nahoru. Takže si myslím, že tohle je věc, o které by stálo za to mluvit mezi odbornou veřejností. A potom případně se teda zeptat regulátora, to znamená Evropské lékové agentury, jaký by na to měla názor a zda by případně to použití mohlo být takové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Také se v některých zemích spekuluje nebo uvažuje o tom, jaký by tedy mohl být interval mezi první a druhou dávkou, protože výrobce laboratoř něco doporučuje. Teď se s tím různě pracuje, prodloužit to třeba až na několik měsíců. Co může způsobit pozdější podání. Pozdější mnohem tedy později, než to doporučuje laboratoř?

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
No, ta jednoduchá odpověď je, že nevíme. To je, to je ten problém. Není to tak, že bychom si mysleli, že ty vakcíny nemůžou se podat později. Mnoho vakcín se podává mnoho měsíců někdy i let poté první dávce. Ale my to prostě nevíme, protože to nebylo testováno jediné, kdy to bylo testováno, je ta AstraZeneca, kde bylo testováno až dvanáctitýdenní interval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Evropská agentura pro léčivé přípravky, takzvaná Ema začala průběžný průzkum ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik, a to na žádost německé firmy /nesrozumitelné/. Ta je součást ruské společnosti. Látkou z ruského ústavu Nikolaje Gamaleji se již bez unijního schválení očkuje v Maďarsku. Dva miliony dost objednal Slovensko. Zatím tam přistálo tento týden 200 tisíc vakcín. A o tuto vakcínu zatím neschválenou v Evropské unii požádalo Rusko i český prezident Miloše Zeman. Oslovil také Čínu ohledně čínské vakcíny. Pane docente Trnko, vy byste očkoval látkami, které zatím nejsou schváleny Evropskou agenturou pro léčivé přípravky. Na tom se dohodly všechny členské země Evropské unie, ale už tady máme 2 výjimky.

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
Já bych neočkoval látkou, která není schválená, protože nemůžeme si být jisti, že ta látka je dostatečně čistá, že obsahuje opravdu to, co obsahuje a také, že ty její účinky jsou takové, jaké ten výrobce prohlašuje, protože zatím o té vakcíny Sputnik máme jenom předběžné výsledky, nemáme ani kompletní výsledky té klinické studie. Takže v tuhle chvíli já bych nedoporučoval očkovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je, nebo nakolik, jak procentuálně byste možná, pane Trnko, vyjádřil, by musela být nebo musí být proočkovanost, aby byla v podstatě nějaká návrat do normálu. Kolik procent populace by mělo být jaksi proočkováno?

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
No, obvykle se mluví o té kolektivní imunitě, které se teda, která se dosáhne při imunizaci nějakého procenta populace, a pak už se ten virus nemůže šířit epidemicky. To znamená může se šířit, ale vlastně nevytvoří se epidemie. Tohle závisí na nakažlivosti toho viru. To znamená s těmi novými mutacemi viru, s těmi novými variantami, které jsou nakažlivější, tak se také zvyšuje procento, které musíme mít imunní. To znamená dneska už jsme na 70 možná 80 % populace. A je potřeba si uvědomit, že děti nemůžou být v tuhle chvíli očkovány, protože žádné očkovací látka není schválená pro děti. Takže když odečteme děti, tak reálně v té dospělé populaci se pohybuje možná někde mezi 80 i více procenty. A to si myslím, že v tuhle chvíli není příliš realistická představa, protože, jak víme ze sociologických průzkumů, tak skoro až polovina lidí se očkovat nechce v tuhle chvíli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Posloucháte stále Český rozhlas, hovořím s biochemikem doc. Janem Trnkou, přednostou Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Ještě k tomu očkování, pane Trnko, jak byste postupoval, respektive koho byste v jakém pořadí tedy ideálně nechal očkovat, podle věku, podle profesí?

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
Když se dělaly před několika měsíci zejména v Německu, ale i v jiných zemích se dělaly studie, modelovací studie, které přesně zkoumaly různé scénáře. Podle toho koho budeme očkovat prioritně a ve všech těch scénářích vyšla jako nejlepší varianta očkovat podle věku. To znamená jít od těch nejstarších a potom ve vrstvách níže a níže v tom věku. To znamená dokonce ani v tom, aspoň v té první fázi, nebrat v úvahu nějaká další onemocnění. Protože se ukázalo, že tím největším rizikovým faktorem je opravdu věk. Proto mě trochu mrzí teď to jako nařeďování těch, těch rizikových nebo těch prioritních skupin, respektive jinými skupinami, protože opravdu tam, kde můžeme udělat největší dopad, největší impact pozitivní, je v těch nejvyšších věkových kategoriích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je vůbec věda pokročila při hledání účinného léku proti covidu 19. Máme tady několik vakcín, probíhají klinické testy v řadě zemí. Zatím jediný antivirotický lék schválený na covid-19 je Remdesivir. Do Česka míří 2 léky na bázi monoklonálních protilátek Nemocnice u svaté Anny v Brně používá antiparazitikum, Imervektin. Je to registrované léčivo, ale u některých odborníků vyvolává pochybnosti.

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
No, tak zatímco ty vakcíny jsou mnohem účinnější, než si kdokoliv myslel, takže to je, to je opravdu jako skvělý úspěch vědy. Tak, co se týče těch léčiv, tak tam naopak vlastně žádný úspěch zatím nebyl. Remdesivir, byť je tedy registrován, podmínečně je registrován na léčbu covidu, tak se zatím nezdá. Podle velkých studií se nezdá, že by byl účinný, aspoň u většiny těch populací, kdy byl zkoušen. Co se týče těch monoklonálních protilátek, tam je zatím velmi málo důkazů o tom, že, že přináší nějaký významný benefit. Co se týče toho antiparazitika Ivermektinu, tam nejsou vůbec žádné důkazy o tom, že jakkoliv funguje. Včera vyšla velká studie na 400 pacientech, vyšla v prestižním časopise, kde nebyl pozorován vůbec žádný účinek Ivermektinu a přijde mi extrémně nezodpovědné, že je podáván lidem bez toho, aby opravdu byly důkazy o účinnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mělo by se pokračovat ve vývoji české vakcíny? Už se začalo, pak se to zastavilo, nebylo to zatím rozhodně zadarmo.

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
Já si myslím, že by nám možná nejdřív mělo ministerstvo zdravotnictví nebo kdo o tom rozhoduje říct, proč to dělají. Co je, co je jako smyslem tohohle vývoje. V tuto chvíli se po celé zemi, po celé zeměkouli myslím vyvíjí stovky vakcín a není pochyb o tom, že během několika měsíců budeme mít opravdu přehršel různých vakcín z mnoha různých zemí. Co nám přinese naše vlastní česká vakcína, je mi v tuhle chvíli hodně nejasné. Pokud je tady jako snaha nastartovat nějaký vlastní farmaceutický průmysl, tak to jistě chvályhodné a myslím si, že je v tuhle chvíli ta česká vakcína nebude, nepřinese žádnou zásadní pozitivní změnu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co byste nyní označil za naprosto klíčové, k čemu by mělo z vašeho pohledu dojít v nejbližších hodinách, dnech?

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
Kromě toho bohužel pořád uzavření průmyslu, což si myslím, že je to nejrychlejší, co lze udělat a může to být největší dopad na počty nakažených. Tak je to rozhodně očkování. Podle různých dat máme čtvrt milionu možná až 300 000 nevyočkováných dávek vakcín. A to si myslím, že je opravdu jako extrémně problematická věc a my musíme prostě co nejrychleji naočkovat lidi nad 65 let. A pak se nám přece jenom trošičku jako uleví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Doc. Jan Trnka, biochemik přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a jeho pohled na pandemii v České republice i ve světě. Děkuji vám za váš čas i názory, na slyšenou.

Doc. Jan TRNKA, přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
Díky za pozvání a především hodně zdraví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková se připojuje a přeji všem příjemný poslech Českého rozhlasu Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.