Pražská touha po pandě. Jak Čína využívá huňaté medvědy v diplomacii?

17. květen 2017

Pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) se obrátila na prezidenta Miloše Zemana, aby v Číně požádal o dvě pandy velké do zoologické zahrady v Troji. Půjčování ohrožených zvířat z nejlidnatější země světa provázejí vždy dlouhá diplomatická jednání. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček zatím nepotvrdil, jestli o tom český a čínský prezident mluvili. Praha si od černobílých medvědů slibuje vyšší návštěvnost zahrady.

Magistrát už schválil peníze na stavbu pavilonu. V zájmu získání zvířete taky podepsal dohody o spolupráci se dvěma čínskými městy. V případě Pekingu zastupitelé schválili taky opozicí kritizovanou doložku, podle které česká metropole uznává politiku jedné Číny.

„Panda je nástrojem politické hry Číny už desítky let. A právě proto, že pandy Čína používá jako politický nástroj, bychom měli vícekrát uvážit, jestli je potřebujeme. A já jsem přesvědčený, že nepotřebujeme,“ namítá pražský opoziční zastupitel Václav Novotný z TOP 09.

Panda patří k ohroženým druhům a není na prodej. Od Číny si ji Praha může pouze zapůjčit. A to jen na vysoké diplomatické úrovni, jak připomíná primátorka Prahy Adriana Krnáčová. „Já jsem se písemně obrátila na pana prezidenta, ať požádá pana prezidenta Číny o zapůjčení pandy. Jiná cesta není možná. Miloš Zeman má pozitivní vztah k tomu, abychom pandu v Praze měli,“ dodává.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ale jednání mezi hlavami států nepotvrdil. Českému rozhlasu poslal SMS: „Místo písemného obracení se je třeba konat. Ostatně, v ČLR je přítomen náměstek primátorky Petr Dolínek, který má možnost věc detailně projednat.“ Jednání o zápůjčku pandy probíhají i na úrovni jednotlivých zoologických zahrad, jak potvrdil ředitel pražské zoo Miroslav Bobek: „Tam je vstřícnost čínské strany velká.“

Čínský prezident Si Ťin-pching a jeho český protějšek Miloš Zeman

A velká je i vstřícnost současného vedení Prahy. Bez podpory magistrátu by svůj plán zoologická zahrada uskutečnila jen těžko. Jednak kvůli tomu, že pronájem pandy není zrovna levný. Čína kvůli rozmnožování půjčuje celý pár, a za ten si podle smluv jiných zoologických zahrad účtuje kolem 24 milionů korun ročně. Podpora města je důležitá i proto, že pandy budou potřebovat vlastní pavilon. Peníze na něj půjdou z rozpočtu města.

Pěstování bambusů na jižní Moravě

Další problém, který bude muset zahrada kvůli pandám řešit, je dovážení nebo pěstování bambusu. Tato rostlina totiž tvoří 99 % pandího jídelníčku. „Na jedince je potřeba asi 50 kilogramů bambusu na den, což je opravdu hodně. V Evropě se to řeší tak, že se kupuje z plantáží ve Francii, a pak se dováží do míst, kde se pandy chovají. Myslím si, že u nás by to mohlo být zajímavé třeba pro nějakého zemědělce na jižní Moravě,“ říká ředitel trojské zahrady Miroslav Bobek.

Pražští chovatelé sní o tom, že mládě pandy odchovají. Třeba v roce 2015 se to podařilo v zoologické zahradě ve Washingtonu, kde se malí medvědi narodili dokonce dva. Mláďata se podařilo odchovat taky například ve Vídni.

Peking má ve světě medvědů desítky. Všechna mláďata, která se zapůjčeným pandám narodí, ale patří Číně a musí se zemi vrátit. Podle pražské primátorky Adriany Krnáčové jde v chovu pand hlavně o prestiž. „Naše zoologická zahrada je vyhodnocena jako čtvrtá nejlepší na světě. Je to taková korunovace úspěchu, mít pandu, protože všechny velké zoologické zahrady v Evropě ji mají. Jak Vídeň, tak Berlín.“ Přírůstek do pražské zoo by podle Krnáčové nejspíš pocházel ze zoologické zahrady v Pekingu. Ředitelé české a pekingské zoo mají podle primátorky dobré vztahy.

Panda

Pandu za uran

Černobílé pandy jsou pro Čínu národním bohatstvím. Ve volné přírodě se jich vyskytuje okolo 1800. Chovné stanice po celém světě v současnosti chovají dalších asi 400 jedinců. Sinolog Martin Hála připomíná, že první zmínky o takzvané pandí diplomacii pochází už ze sedmého století. „Jednu pandu tehdy věnovala čínská císařovna japonskému císaři. V novodobé historii se pandí diplomacie rozšířila až v 50. letech minulého století s nástupem nového komunistického režimu, kdy ji začal využívat Mao Ce-tung k navazování a potvrzování strategických partnerství.“

Čína postupem času pandy přestala darovat a začala je půjčovat. „Čínská diplomacie si totiž uvědomila, že vzhledem k tomu, že je země jedinečným zdrojem černobílých medvědů, je tak může využívat intenzivnějším způsobem. Pandy země zapůjčuje za významnou sumu a může si je hypoteticky taky vyžádat zpátky,“ vysvětluje Hála. Podle jeho názoru je tento způsob pro Čínu výhodný pro regulaci diplomatických vztahů.

Čína má podle Hály strukturovanou, disciplinovanou a svým způsobem také sofistikovanou diplomacii. „Panda tam působí jako soft power. Pandí diplomacie je jen jedním kamínkem v celé té mozaice. Její půjčování pomáhá výrazně v politické i ekonomické oblasti. V mnoha případech byl transfer pandy navázán na další dohody, výrazné projekty, nebo třeba strategické suroviny, jako je uran. Panda je nasazená jako prostředek měkké moci. Jejím účelem je pozitivně naladit veřejnost v tom daném státě vůči Číně. Jde o prostředek, který je zpolitizován do té míry, že nejde o zvíře samotné, ale o vyšší zájmy,“ uzavírá sinolog Hála.

autor: Filip Titlbach
Spustit audio