Potřebujeme národní virologické centrum, pandemie se budou opakovat, tvrdí šéfka Akademie věd Zažímalová

13. prosinec 2020

Akademický sněm znovu zvolil Evu Zažímalovou za předsedkyni Akademie věd ČR. Navíc s velmi silným mandátem a s podporou ústavů napříč celou akademií. „Silný mandát při volbě mi udělal velkou radost. Ale jako každý úspěch, je to velký závazek a velká práce,“ říká v Magazínu Leonardo vědkyně a manažerka v jedné osobě.

Čtěte také

Virologie a vakcinologie měly dobrou úroveň už v Československu, ale po rozdělení republiky se know-how přesunulo do nadnárodních korporací. Odborníci zestárli a odešli z aktivní vědy. 

„V současné době máme několik velmi kvalitních virologických pracovišť, ale jsou roztříštěná místně i institucionálně. Proto jsme navrhli založit nějaké národní virologické centrum.“

Výsledky by to přineslo až v horizontu let. „A proč virologie? Protože viry díky svým vlastnostem, mají největší potenciál udělat velký malér, což vidíme i teď kolem sebe,“ odpovídá. „Virologové říkají, že situace podobná té dnešní, se bude opakovat. Přenosy ze zvířat v jihovýchodní Asii jsou jak na běžícím pásu. A přenášejí se viry, které jsou na to přizpůsobeny.“

Pořádný malér?

Současný virus SARS-CoV2 má se nejen velice rychle šíří, ale člověk je infekční ještě před projevením příznaků a navíc asi 80 procent nakažených nemá žádné příznaky, přesto jsou infekční. „V kombinaci s globalizovaným světem je to ideální okolnost pro šíření.“ 

Čtěte také

Připravit se prý můžeme, „a čím lépe budeme připraveni, tím snáz se s tím vyrovnáme,“ vysvětluje důležitost českého angažmá ve virologii šéfka AV ČR Eva Zažímalová.

Obává se, že jednání o rozpočtu budou rok od roku složitější. „Vzhledem k současné situaci, a k očekávatelnému propadu ekonomiky, bude potřeba šetřit. Ale doufám, že naše vláda nebude šetřit na vědě a vzdělávání, to by byla chyba,“ přiznává.

Zažímalová chce akademii zajistit až 80procentní institucionální financování, jako je tomu u zahraničních pracovišť. „Průměrný podíl institucionálního financování je u nás dnes kolem 40 procent. Situace je snazší pro společenskovědní obory nebo humanitní vědy.“

Každá země by si své nejvzdělanější lidi měla hýčkat.
Eva Zažímalová

„Ale experimentální vědy nemohou existovat bez poměrně širokého financování nákladů na přístrojové vybavení, přípravu a udržování experimentálního materiálu, chemikálií a podobně.“

A v momentě, kdy je institucionální financování nízké, tak sotva pokryje mzdy kmenových zaměstnanců a režii a základní opravy budov či přístrojů. „Ale pak už nezbude ani koruna na vlastní vědeckou práci.“

Závislost na grantech vyhání vědce do zahraničí

Vědci jsou pak nuceni psát granty, a pokud je dostanou, musí se věnovat jejich administraci a psaní zpráv. „Oni ale umějí dělat vědu, administrativa je ztráta jejich kvalifikovaného času. Proto tolik voláme vyšší hladině institucionálního financování.“ 

Čtěte také

To, že ústavy dnes bez grantů prakticky nemohou existovat, vede k tomu, že výzkum není koncepčně plánovaný, ale fragmentovaný. „Takže každý žádá na různá témata. Pak se musí věnovat tomu, na co dostane grant,“ vysvětluje předsedkyně.

„U nás se pravděpodobnost, že dostanete grant, pohybuje mezi 15 a 30 procenty, což v praxi znamená, že abyste získali jeden grant, musíme napsat aspoň tři žádosti. Je to velmi vyčerpávající i demotivující.“

Navíc kvalitní vědecký pracovník snadno získá místo v zahraničí. „Lidé tak bohužel odcházejí, protože na západ od našich hranic mají pro svou práci lepší podmínky. Přehnaná grantová zátěž u nás je demotivující. Znám, případy, kdy si vědec řekl, že proto půjde pryč.“

„Každá země by si své nejvzdělanější lidi měla hýčkat. A vědci nechtějí mnoho – jen aby mohli dobře dělat svoji práci,“ dodává Zažímalová.

Celý rozhovor najdete v audiozáznamu pořadu. Dozvíte se i jak probíhalo předávání Nobelových cen. V Británii je na očkování proti covidu nejsložitější najít parkovací místo.

autoři: Magdaléna Trusinová , Ondřej Čihák
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.