Politici debatují nad rozpočtem pro rok 2025. Jak dosavadní návrh hodnotí přední ekonomové?
Tento týden patří v české politice především návrhu státního rozpočtu na příští rok. V poslanecké sněmovně čelí ve druhém čtení pozměňovacím návrhům a to nejen z řad opozice. Co si o něm myslí renomovaní čeští ekonomové? Pořad Řečí peněz Českého rozhlasu Plus přináší jejich odpovědi.
Debatu o rozpočtu akceleroval ekonom David Marek, který je jedním z poradců prezidenta Petra Pavla. Naznačil, že by Paavel mohl rozpočet se schodkem 241 miliard vetovat z toho důvodu, že na příjmové straně počítá s desítkami miliard, které nejsou pokryté. Jinak ale jeho strukturu oceňuje.
Čtěte také
„Z ekonomického pohledu je postaven smysluplným způsobem v případě, že by byl opravdu naplněn schodek, který je plánován. Zásadní je ale opravdu netransparence. Jednak je to podpora obnovitelných zdrojů energie, očekávaný příjem z prodeje emisních povolenek a financování platů nepedagogických pracovníků,“ vypočítal Marek slabiny.
Ty v součtu představují 40 miliard korun, se kterými rozpočet operuje, ale pokryté nejsou. Například na nesrovnalosti mezi příjmy a výdaji upozornila Národní rozpočtová rada už na začátku října.
Schodek versus HDP
Ekonomové se shodují, že samotná výše rozpočtu není až takový problém. Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla navíc chybí u politiků snaha řešit problém veřejných financí u klíčových výdajových položek.
Čtěte také
„Veřejná diskuse je samozřejmě soustředěná na absolutní částku – jestli je to 200, 252, nebo 180 miliard. My se snažíme zatím marně vysvětlovat, že podstatné číslo je vztah deficitu k HDP,“ řekl Hampl.
S tímto pohledem, kdy HDP ukazuje velikost ekonomiky, souhlasí i profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě a zakladatel insitutu CERGE-EI Jan Švejnar. Ten dlouhodobě vládě doporučuje se zaměřit spíše na podporu růstu HDP než na seškrtání výdajové části rozpočtu.
„Je zcela v pořádku mít schodky, které vedou k investicím s vysokou návratností. Investice do infrastruktury, vzdělání, vědy a výzkumu dávají smysl, protože ty dlouhodobě v Česku ekonomiku pozvednou zvýší tempo růstu,“ vysvětlil Švejnar.
Najdou politici odvahu ozdravit veřejné finance? A jak by na seškrtání výdajů reagovala veřejnost? Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu.
Související
-
Jak se posunout v inovacích? Třeba víc platit za patenty než za vědecké články, tvrdí šéf ABB Lukáš
Nový žebříček zemí podle využití průmyslových robotů ve výrobě ukazuje, že nejvíc si „konec levné práce“ uvědomují v Asii. Česko přestalo dohánět vyspělé země, tvrdí Lukáš.
-
40 miliard se v rozpočtu na příští rok najde, soudí poslanec. Nenašly se ani na povodně, říká ekonom
Podle Národní rozpočtové rady v rozpočtu na příští rok chybí až 40 miliard korun. Její člen Jan Pavel soudí, že stát si s takto vysokou chybějící částkou neporadí.
-
Hampl: Kdyby bylo v rozpočtu započítáno vše, na co jsme ukázali, vláda by nedokázala snížit schodek
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl odmítl, že by chybějící částky v rozpočtu byly snadno řešitelné a fakticky drobné, jak tvrdí ministr financí Zdeněk Stanjura.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
