Plošné zalesňování nemusí být vždy prospěšné, varují vědci ze Stanfordovy univerzity

3. červenec 2020

Pokud je hromadné sázení stromů za účelem snižování hladiny CO2 v ovzduší nebo eroze půdy nepromyšlené, může být na škodu. V odborné studii to potvrdili vědci z USA.

Důsledkem neodpovědného zalesňování může být paradoxně odumírání cenných lesů, ztráta biodiverzity nebo prohloubení klimatické změny. V časopise Nature na to upozorňují vědci ze Stanfordovy univezity, kteří si posvítili na iniciativy tohoto druhu.

Čtěte také

Mezi ně patří například takzvaná Bonnská výzva, kterou před několika lety prosadilo Německo s cílem zalesnit do roku 2030 celých 150 milionů hektarů lesů na odlesněné nebo degradované půdě. K jejich výzvě se přidaly další země, třeba USA, Čína, Brazílie a Rwanda.

Nejen že špatně nastavená pravidla na některých místech situaci neprospívají, ale mohou ji dokonce i zhoršit. Vzorovým příkladem je podle výzkumníků i největších a nejdéle trvajících zalesňovací program, který funguje v Chile od 70. let.

Chilský zalesňovací plán byl původně vytvořen za účelem boje s erozí. Později ho ale převzaliy další státy, které cílily na zlepšení biodiverzity a snižování množství CO2 v ovzduší.

Ztráta diverzity

Za problematické považují vědci hlavně vysazování monokultur, nebo lesů složených jen ze dvou až tří druhů. To logicky nevede k větší biodiverzitě. V rozvojových zemích se navíc dokonce stává, že se před výsadbou nových stromů přistupuje k vykácení starého porostu.

„Je to možná nepochopením celé situace, případně nedostatkem vědomostí, znalostí nebo i špatnými úmysly v některých rozvojových zemích. Peníze tam mohou být velmi snadno zneužity,“ komentuje vedoucí Katedry ekologie lesa České zemědělské univerzity Miroslav Svoboda.

autoři: Ondřej Ševčík , marz
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.