Plastové znečištění nezná hranic, varují odborníci

13. červen 2018

Spojené národy o plastovém znečištění Země mluví jako o největší ekologické hrozbě. Přestože se do boje s ním pustilo už šedesát zemí světa, stále to nestačí. Plastové mikročástice byly objeveny i na takových místech, jako je Mariánský příkop nebo Antarktida.

Světovými oceány plují plastové ostrovy. Ten největší z nich přesahuje rozlohou plochu Španělska, Francie a Německa dohromady. Lidstvo navíc k těmto ostrovům ročně přidá další miliony tun plastu.

Z moře se mikroplasty prostřednictvím jídla dostávají zpět k původcům enormního znečištění přírody – k lidem. Například se 100 gramy škeblí sní člověk v průměru 70 drobných plastových částic, na jeden kilogram soli pak připadne více než 600 mikročástic plastů.

Na Antarktidě se mikroplasty našly i v nově napadaném sněhu. To dokazuje, že částice plastů nenajdeme jen v moři, ale mohou se přenášet i vzduchem.

Přestože zatím nebylo jednoznačně prokázáno, že by požití plastů působilo na zdraví člověka, nedá se to vyloučit. „Někteří vědci upozorňují, že když to má skutečně neblahý účinek na vodní organismy, může to teoreticky mít špatný účinek i na lidské zdraví,“ říká Jan Freidinger z organizace Greenpeace.

Světová zdravotnická organizace se nově pouští do srovnávací studie, která by měla do působení mikroplastů na lidský organismus vnést světlo.

Státy bojují s plastovým znečištěním různě. Někde se zavádí na plastové obaly daň, někde se chystají jednorázové plasty úplně zakázat. Druhý největší znečišťovatel moří – Indonésie – se snaží spojit své síly s islámskými organizacemi v zemi, které zařadí osvětu do kázání.

autoři: Tea Veseláková , marz
Spustit audio

Související