Petr Šabata: Robert Fico se vrátil způsobem, který vrhá stín na česko-slovenské vztahy
Nekompromisní první vystoupení Roberta Fica po atentátu na něj nejen zhatilo všechny šance na usmíření na Slovensku, znamená také problém pro jeho partnery, pro Česko v první řadě. Robert Fico totiž překvapil agresivitou i ostrým obviněním demokratických zemí, členů Evropské unie a NATO.
Na začátku března odložila vláda Petra Fialy společné jednání obou kabinetů, což bylo pochopitelné po prokremelských Ficových výrocích a setkání slovenského ministra zahraničí s tím ruským. Ale nebyly nijak narušeny kontakty na úrovni ministerstev, natož bohaté vztahy kulturní či ekonomické.
Čtěte také
„Některé aktivity považujeme za problematické,“ zdůvodnil tehdy rozhodnutí vlády Fiala.
Od té doby se Slovensko výrazně posunulo. Stupňovaná agrese ve veřejném prostoru, mnohem ostřejší než v Česku, vyústila 15. května v atentát na premiéra. Hned poté následovaly pokusy o smíření ve společnosti.
Při nich si státnicky vedli především prezidentka Zuzana Čaputová a zvolený prezident Peter Pellegrini, kteří společně vyzvali k opuštění bludného kruhu nenávisti (Čaputová) a k velké míře zodpovědnosti všech (Pellegrini).
Snažili se i další opoziční i vládní politici, ve slovní agresi pokračovali jen extrémisté – předseda vládní Slovenské národní strany Andrej Danko vyhlásil politickou válku.
Nový prezident jako korektiv vlády?
I skeptici doufali, že po výjimečné zkušenosti na prahu života a smrti Robert Fico změní – aniž by popřel své politické názory – tón, instrumenty, některá slova a motivy. Hluboce se mýlili.
Čtěte také
Ficovy útoky v prvním vystoupení byly „ostřejší něž kdykoliv dřív“, napsal přesně německý Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Na Slovensku pokračuje frontální útok na právní stát, nezávislá média a občanskou společnost, na demokratické instituce i západní směřování země, s nímž začala Ficova vláda po nástupu vloni na podzim.
Teď v ještě nesmiřitelnějším duchu, premiér obvinil nejen opozici a některá média, ale poprvé i „velké demokracie“, které kvůli válce na Ukrajině prý diktují všem jeden oficiální názor, nechtějí mír a trestají Slovensko za jeho suverénní zahraniční politiku.
Čtěte také
Kdo jsou ony „velké demokracie“? Trestá Slovensko Francie, Spojené státy, Německo, nebo středoevropská velmoc Polsko? To Fico ve svém vystoupení plném konspirací nevysvětlil.
Pokud ovšem zařadil mezi nepřátele své vlády vedle těch domácích také významné partnery, bude složité s ním jednat o podpoře Ukrajině, zvyšování obranyschopnosti EU i NATO a dalších klíčových společných záležitostech.
Z „některých problematických aktivit“, kvůli nimž na jaře odložila jednání s jeho kabinetem Fialova vláda, se teď stal Ficův oficiální program, agresivně prosazovaný proti všem.
Bude teď obtížné jednat i na úrovni ministrů zahraničí, spravedlnosti, s ministryní kultury, která likviduje veřejnoprávní média. Totéž platí o bezpečnostních složkách nebo tajných službách.
Jistým korektivem Ficovy vlády v česko-slovenských vztazích by mohl být nový prezident Peter Pellegrini, který vystupuje od atentátu s velkou rozvahou a na první zahraniční návštěvu zamíří za Petrem Pavlem do Prahy. Ale počkejme si. Sobotní Pellegriniho inaugurace se nezúčastní s ohledem na zdravotní stav Robert Fico, ale je pozván zástupce ruské ambasády.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
