Petr Holub: Pevná půda v nejistých časech
Národní plán obnovy pro Česku republiku byl v Bruselu schválen, jak slavnostně oznámila při své pražské návštěvě předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Bylo přitom víc rozpaků než slávy, to nemůže nikdo popřít. Přesto je plán obnovy tím nejrozumnějším, čeho se Evropa i Česko od svých elit v poslední době dočkaly.
První pochybnosti o projektu se objevily už na evropské úrovni vzhledem k tomu, že si tři čtvrtě bilionu eur na obnovu Evropská unie půjčuje a překračuje tak pravidlo zavedené už před desítkami let.
Čtěte také
V Česku se rozpaky ještě prohloubily tím, když Brusel zveřejnil, kolik peněz připadne na jednotlivé státy. Zdejší ekonomika může počítat s investicemi sedm miliard eur, to je asi 180 miliard korun. Ve srovnání se zeměmi, kde během pandemie utrpěl turistický průmysl, to není velká částka, konkrétně v přepočtu na obyvatele bude příspěvek pro Řecko, Chorvatsko a Španělsko dvakrát vyšší.
Pak vznikla otázka, jak vlastně peníze utratit. Původní nápad vznikl v reakci na pandemii, proto se stala základním pilířem evropského programu digitalizace, která umožňuje společnosti fungovat, i když ji zasáhne vražedná pandemie. Během přípravy ovšem získávaly stále větší váhu plány na boj s klimatickou změnou.
Investovat podle důmyslné vize?
Oba motivy se uplatnily i na české úrovni. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) přidělil ze 180 miliard polovinu na projekty, které je možné označit za klimatické, digitalizace může počítat s 30 miliardami. Proti tomu není co namítat.
Čtěte také
Nejistota se však prohloubí při pohledu na detaily. Nový balík eurodotací bude utrácen přesně tak jako vždycky. Vybavení úřadů, kotlíkové dotace, podpora soukromým podnikům. Účelem je prostě peníze nějak utratit. Přesto se kritika nemusí přehánět.
Evropský plán obnovy je sám o sobě dobrou myšlenkou. Svět prošel krizí a teď je třeba hospodářství zase nastartovat. Mnozí finančníci a ekonomové si mysleli, že se růst obnoví automaticky, jakmile vlády zruší opatření proti pandemii. Optimismus však chladne s tím, jak se snižují prognózy budoucího růstu, jak roste inflace a vedle ní také obavy, že koronavirus tak úplně neodešel. Státy by proto měly konjunktuře pomoci. Časy jsou nejisté, na stovky miliard z Bruselu se však ekonomika může spolehnout.
Vlastně ani nešlo čekat, že Češi budou investovat podle nějaké důmyslné vize. V programu vicepremiéra Havlíčka se však najdou dílčí rozumné nápady. Třeba se na třetí pokus podaří digitalizovat státní správu. 20 miliard do zabezpečení železničních přejezdů, sedm miliard na onkologické centrum, stejnou částku na obnovu lesů po kůrovci – hospodářský růst tím nastartovat nepůjde, ale výdaje pro lepší budoucnost to jsou určitě.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
