Peníze, které dnes v obrovském množství inkasují energetické firmy, by se měly vrátit zpátky lidem, míní viceprezident Hospodářské komory Prouza

Z návrhu na zavedení povinných úspor elektřiny vyplývá, že by členské státy měly povinnost šetřit hlavně v hodinách, kdy jsou ceny nejvyšší. Důvodem vysoké ceny je v tuto dobu zapojení dražších plynových elektráren, které udávají ceny pro celý trh.

Státy by v tyto časy měly ušetřit alespoň pět procent elektřiny, každá země pak má mít možnost stanovit si způsob, kterým spotřebu elektřiny sníží.

„Evropa potřebuje omezovat energetickou náročnost své ekonomiky. Pro Česko s jeho silným průmyslem to platí dvojnásobně. Dnešním úkolem tedy bude dotáhnout to, na čem jsme poslední dva týdny intenzivně pracovali,“ popisuje Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Nadměrné zisky energetických firem se přerozdělí spotřebitelům

Druhý návrh, který dnes ministři projednají, reaguje na nadměrné zisky energetických společností. Přestože jde o firmy, které vyrábí elektřinu z levných zdrojů, jako je jádro nebo některé obnovitelné zdroje, prodávají ji za tržní ceny. Vysoké výdělky společností by tak měly být zastropovány přibližně na 4400 korunách na MWh. Peníze, které státy po zastropování od firem získají, využijí na pomoc spotřebitelům.

Čtěte také

Julie Hrstková: Drahé energie drtí podniky, propouští a zavírá zatím jen minimum

Podle Prouzy budou zisky konkrétně využity na různé kompenzační a podpůrné programy. „Peníze, které dnes v obrovském množství inkasují energetické firmy, by se měly vrátit zpátky lidem právě pomocí zastropování cen a kompenzací pro velké průmyslové firmy tak, aby to zároveň neudělalo další masivní díru do státního rozpočtu, ať už České republiky, nebo jiné země,“ vysvětluje Prouza.

Kompenzace pro firmy by měly být dvojího druhu: jednak pro malé a střední firmy, tedy společnosti do obratu asi 1,2 miliardy korun, pro které je administrativně snazší ceny zastropovat. U velkých firem by potom měla platit kompenzace zvýšených nákladů na energie.

Západoevropské firmy dnes nemají zdaleka tak velké problémy s vysokými cenami energií jako ty české.
Tomáš Prouza

„Pro nás je i důležité, aby se podařilo protáhnout kompenzační rámec minimálně do konce příštího roku a zároveň ho rozšířit. Spousta firem totiž spíš než po kompenzacích volá po tom, aby pro ně bylo levnější investovat do modernizace a aby mohly snížit vlastní náklady na energie v provozu,“ dodává Prouza.

Snahy o zrychlení dekarbonizace Evropy

Současná jednání by taky měla zrychlit tempo dekarbonizace, ve které české firmy oproti západoevropské konkurenci zaostávají. „Česko dlouhodobě sázelo na to, že vždy bude mít levný ruský plyn. Kvůli tomu se taky odkládala řada modernizačních investic, což bylo krátkozraké. Ve výsledku západoevropské firmy dnes nemají zdaleka tak velké problémy s vysokými cenami energií jako ty české,“ říká Prouza.

Čtěte také

Většina velkých firem nemá nasmlouvané energie na příští rok. Nemají na to, míní Hanák ze Svazu průmyslu a dopravy. Rozdělíme jim 30 miliard a další pomoc přijde, slibuje senátor Pavera

S urychlením tempa dekarbonizace díky návrhu Evropské komise souhlasí i energetický expert Greenpeace Jan Rovenský. Podle něj návrh explicitně zmiňuje platnost Green Deal pro Evropu a plánů, které na něj navazují.

„Evropa pochopila, že její závislost na fosilních palivech ji dostává do velice nevýhodné situace a že může být snadno vydírána zvenčí. Úsporami energie a zavedením obnovitelných zdrojů tento problém odstraňujeme,“ míní Rovenský.

Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Martina Mašková.