Ondřej Vaculík: Tříkrálové koledování v časech politické korektnosti
Tři králové se dostavili také na náš úřad. Nepřišli přímo na Tři krále, jak dříve výhradně chodívali, ale až 9. ledna na Vladana.
Nesli si kasičku z umělé hmoty od Charity, a nebyli tři, ale bylo jich pět a do mé malé kanceláře se sotva vešli.
Ondřej Vaculík: Zásada štenýřového lešení
Na zednickém učilišti jsme se učili také o štenýřovém lešení: „Chlapci, musíte se nejprve domluvit s hajným.
Podle lidové tradice také koledovali, zpívali onu známou koledu, která se v naší rodině zpívá po valašsku: My třé králé ideme k vám, štěstí zdraví vinšujem vám. – V jedné ze slok dva z králů napomínají toho třetího: A ty černý na tom zadu nevystrkuj na nás bradu. – A černý král to vysvětluje: Já uznávám, že su černý, šak su z tej muřinskej zemi.
U mě však tuto sloku celou zpívalo všech pět králů, a zjevně černý, tedy s načerněným obličejem, z nich nebyl žádný. Proto jsem se otázal: A kdo je z vás ten černý?
A tu do popředí vystoupil úplně nejmenší z nich, který asi ani ještě nechodil do školy, hoch ve tváři bílý jako stěna, tak velice bledý byl. – Tak ty takhle přicházíš z muřinské zemi? – podivil jsem se.
Ať Kristus žehná štědrým a velkorysým lidem
Ondřej Vaculík: Klavichord
Klavichord je strunný klávesový nástroj, o němž jsem věděl pouze to, že je předchůdcem klavíru a cembala, kterému se i poněkud podobá.
A on přistoupil ještě blíž a já si teprve všiml, že aspoň poněkud jeho podoba koledě odpovídá: Byl oblečen do černého pláště. Vlastně se mu nic vytknout nedalo, co je to nebo kde leží muřinská země, kluk nemusel ani vědět.
Pak mě ale napadlo, přiznávám, že podezíravě, jestli tato úprava černého krále není projevem něčeho jiného? Strachu, že by v současném pohnutém světě, plném obav, slova „a ty černý na tom zadu nevystrkuj na nás bradu“ vytržena z kontextu tradiční koledy mohla aktuálně znamenat něco jiného, než vždycky znamenávala.
Ondřej Vaculík: Šťastné léto
Bylo to v dobách, kdy z nádraží Praha – Těšnov, kdysi Denisova, ještě supěly parní lokomotivy Karlínem směrem na Čelákovice a Lysou nad Labem.
Výklady mohou být různé, třeba že: „na nás si žádnej černej nebude vystrkovat bradu, a to ať k nám táhne odkudkoli“, a nebo obráceně, velice korektně, tedy aby se taková slova koledy v současné situaci nějak nedotkla lidí tmavší pleti. Že na ně zahlížíme i při koledování.
Obě vysvětlení by ovšem svědčila o nenormálních poměrech ve společnosti. Proto nejpřijatelnější je pro mě vysvětlení úplně praktické: Koledníci žádné černidlo zrovna neměli po ruce, a nebo tak malý kluk se bál toliko černidla, nikoli býti černým, a proto ho raději oblékli do černého kabátku.
Dodejme ještě, že tříkrálová sbírka, vycházející z naší lidové tradice Kašpara, Melichara a Baltazara, kteří posvěcenou křídou píší své iniciály na dveře, přináší velikou finanční pomoc mnoha potřebným lidem. Tedy ať i nadále Kristus žehná tomu domu, v němž žijí štědří a velkorysí lidé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
