Ondřej Neff: Zbytečná rada
Je málo tak zbytečných rad, jako je tato: dávejte si pozor. Co mě přimělo k tomu, abych radil. Přijelo auto kurýrní služby a přivezlo mi balíček. Kurýr chtěl dobírku, zaplatil jsem, kurýr odfrčel a já šel balíček otevřít. Uvnitř krabička, v té krabičce očividně šmejdové hodinky. Mám hodinky.
Nenosím hodinky. Nesnáším na ruce hodinky, proto je nenosím, ačkoli jsou od solidní značky. Ani po dopadu z výšky na hlavu bych si neobjednal hodinky na dobírku.
Čtěte také
Věc je jasná. Prozkoumáním náležitostí jsem zjistil, že údajný odesilatel šmejdových hodinek není výrobce, ale hongkongská přepravní firma. Nitka se tedy ztrácí v temnotě.
Následoval telefonát na českou kurýrní firmu. Obvyklé martyrium, stiskněte jedničku, stiskněte dvojku a tak dál, všichni naši operátoři jsou vytíženi. Je třeba se obrnit trpělivostí, nastavit mobil na hlasitý poslech a vydržet dokola omílanou imbecilní melodii.
Nakonec se ozvala slečna. Věřím, že byla živá, kdyby to byla uměloška, asi by jí namixovali do hlasu víc vlídnosti a nastavili by filtr „předstíraný zájem“. Doporučila, abych s tím šel na policii. Šílená představa, jít se šmejdovými hodinkami na policii.
Kdo to všechno zavinil?
Máme s Ljubou s policií ve věci majetkové kriminality dvě zkušenosti, ukradený auťák obytňák a vloupání do baráku. Menší krádež jsem hlásil jenom jednou, ještě za totáče. To když jsem šel s dítětem na ruce nakoupit a když jsem vyšel z krámu, kočárek byl pryč.
Čtěte také
Vrátil jsem se s děckem a nákupem domů a pak šel na policii. Ptali se, kdy se to stalo. Tak dvě hodiny zpátky, já na to. To byl cirkus! Sdělili mi, že jsem krádež nahlásil pozdě, čímž jsem napomohl k uskutečnění kriminálního činu a že to můžu šeredně odskákat.
Nemyslím, že by to tentokrát proběhlo také tak. Policajti sice ani auto, ani ukradené foťáky nenašli, ale byli hodní a netvrdili, že jsem to zavinil já. Kdo to všechno zavinil? Především ten zmetek, který prodává osobní data: jméno, adresu, telefonní číslo a mail, pěkně v jednom balíčku.
Určitě se to netýká jen mě. Aby to mělo smysl, tedy výnos, musí to být tisíce, lépe desetitisíce prodaných adres a čísel. Třeba jsou v tom i vaše údaje. Takže si dávejte pozor.
Jak? Na to se mě neptejte. Otvírat balíček, než zaplatíte dobírku? To vás kurýr zardousí. Zásadně neobjednávat a pak tedy zásadně nepřijímat nic na dobírku? S vašimi daty v ruce si najdou něco jiného. Šmejdi jsou vždycky o krok napřed. Dávejte si bacha, ale nebude vám to nic platné.
Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
