Ondřej Hejma: Češi si měli rozmyslet, zda pozvou čínskou delegaci, ne se pak chovat pitomě

22. říjen 2017

„Ne všechny země to mají v otázce lidských práv stejně, doufám, že to už všichni začínají chápat. Nemají a mít nebudou. A představa, že my, západní země, vnutíme celému světu naši koncepci lidských práv, je nesmysl. A víte, že i my se tady stáváme pomalu jejich obětí, v souvislosti s migrační vlnou,“ vysvětluje svůj pohled moderátorce Barboře Tachecí zpěvák a textař Ondřej Hejma, host Osobnosti Plus.


Zpěvák a hudební skladatel, frontman skupiny Žlutý pes Ondřej Hejma se narodil 3. února 1951 v Praze. Po gymnáziu vystudoval filologii v oboru angličtina a čínština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po univerzitě pracoval v reklamní agentuře. V roce 1987 se stal zpravodajem agentury AP. Působil také jako dopisovatel agentury Associated Press v České republice. Příležitostně se věnuje překládání a moderování televizních pořadů. Je známým sympatizantem Strany svobodných občanů a fotbalového klubu AC Sparta Praha. Je ženatý, jeho manželka Vladimíra je lékařka. Mají dvě děti, staršího syna Jana a mladší dceru Terezu.


Miloš Zeman není monstrózní kočička, ten je z jiného vrhu.Ondřej Hejma

„Vím, že když přijede host, a vy se ho začnete vyptávat: Koho jste popravili minulý týden? …je prostě neslušné. Dřív, než toho člověka pozvu, si musím rozmyslet, jestli je to zločinec, a nebudu se s ním bavit. Ale když už ho pozvu, tak by člověk měl zase zachovávat základní pravidla slušného jednání,“ dodává.

Chtěl jsem hlavně umět anglicky

Ondřej Hejma proslul v českém mediálním prostředí také tím, že v době totality studoval čínský jazyk. „Ve skutečnosti jsem chtěl studovat angličtinu kvůli hudbě a písničkám. Abych rozuměl textům a poznal vůbec všechno okolo toho. Tehdy se musely studovat jazyky dva. Němčina nebo francouzština jsou banální, to umí každý, říkal jsem si.

Chtěl jsem něco exotického, původně jsem chtěl jít na japonštinu, protože jsem v tom cítil komerční aspekt, ale nebyla v roce 1969 mezi obory vypsaná. Byla tam ale čínština. A když jsem našel doma v knihovně svých rodičů učebnice čínštiny, protože se za Protektorátu učili čínsky, bylo rozhodnuto,“ říká o svém studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zpěvák.

Hezký smutný blues

„Smutno je každou chvíli. Život přináší strašnou spoustu smutných událostí. A má generace dostává teď ty bomby. Já se vždycky ráno bojím kliknout na internet, kdo zase zemřel. Protože to je neskutečná řada lidí, kteří pro vás znamenají strašně moc. To jsou špatná smutna. Potom jsou smutna, jako když nesvítí sluníčko. Čím jsem starší, tím více vnímám tyhle atmosferické vlivy. Když svítí, jsem v pohodě, když je zataženo a prší, padne na mě deka A hezká smutna, ta skutečně existují. Jak si ho navodit, ale nevím. Kdybych to uměl, tak to dělám pořád. Je to takový to hezký blues. Je v tom trošku bolestínství a maličko sebelítosti,“ říká zpěvák o melancholických stavech, které si rád užívá.

Jak vítal Ondřej Hejma v Česku čínskou delegaci? Poslechněte si celý rozhovor s hostem Barbory Tachecí >>
autoři: bta , kte
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.