Nový občanský zákoník: Pomůže dětem z dětských domovů k lepšímu životu?

13. prosinec 2013

Tisíce dětí stále zůstávají v Česku v dětských domovech. Do své původní rodiny se vrátit nemohou a čekají, jestli se najde někdo z pěstounů, který by si je vzal do péče. Ne vždy ale život v náhradní rodině vyjde a mnohé děti tak čekají v domovech a ústavech až do osmnácti let, kdy se osamostatní. Nový občanský zákoník, který začne platit od ledna, posiluje práva i další práva dětí a také upravuje některé vztahy v rodinách.


Z dětských domovů do rodin

Občanský zákoník přináší nové pravidlo, že nepůjde umístit děti do domovů na dobu neurčitou, ale maximálně na tři roky. Poté bude muset soud znovu rozhodnout. Autoři zákoníku se snaží, aby se děti vracely do přirozeného rodinného prostředí, vysvětluje právník Karel Eliáš z Ústavu státu a práva Akademie věd.

„Zákoník záměrně preferuje řešení, kdy se dítě svěří do péče konkrétní osoby například opatrovníkovi, poručníkovi nebo pěstounovi. Aby to dítě nezůstávalo v ústavu neúměrně dlouho, tak je tam maximální doba tří let.“ Karel Eliáš ale upozorňuje na výjimky podle toho, kolik je právě dítěti let. „Pokud je třeba dítěti 14 let, tak se mu po třech letech může o rok prodloužit, aby dosáhlo zletilosti,“ vysvětluje Karel Eliáš.

V Dolních Měcholupech se v dětském domově Radost snaží, aby děti měly jen smutnou minulost, a ne budoucnost. V menším bytovém domě se tady starají o šestnáct dětí, popisuje ředitel Tomáš Řezníček. „Velká většina je starší školní věk nebo středoškoláci a máme i jednu vysokoškolačku.“ Děti žijí v jedno až dvoulůžkových pokojích a zaměstnanci se snaží, aby bydlely podobně jako v náhradní rodině. O jejich umístění k pěstounům nebo biologickým rodičům se domov snaží průběžně. Ale umístit právě starší děti je velmi problematické.


Zaostřeno na občanský zákoník – analyzujeme hlavní změny, které platí od roku 2014.

„Pěstouni mají zájem o mladší děti, které jsou zdravé chytré a shodné etnikum. O ty puberťáky nikdo moc nestojí. Profesionální pěstouni mohou děti vyřešit jen dočasně, ale jsem zásadně proti tomu, aby se dítě stěhovalo z rodiny do rodiny,“ varuje Tomáš Řezníček. Podobnou praxi potvrzuje také ředitelka Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková. „Desítky dětí ročně se k nám vrátí z pěstounských rodin, protože to prostě ty rodiny nezvládnou. Rozhodující je podle mne osobnost pěstounů.“

Čtěte také


Kritika z praxe

Zákoník podle dalšího spoluautora, právníka Františka Korbela těmito změnami posiluje práva slabších.“ Zákoník více brání tomu, aby se paušalizovala rozhodnutí, kdy někoho umístíte do ústavy, aniž by toto rozhodnutí bylo přezkoumáváno,“ vysvětluje František Korbel. Podle ředitele dětského domova Radost Tomáše Řezníčka je myšlenka dobrá, ale není to prý v případě dětí výrazná změna oproti současné době. „Jediný rozdíl je v nestihnutí tříleté lhůty. Tam pak hrozí riziko, že se dítě bude muset vrátit do nefunkční rodiny,“ varuje Tomáš Řezníček. Fond ohrožených dětí už takovéto tendence pociťuje. „Bohužel děti se překotně vrací do rodin, kde to prostředí není vhodné a samy děti tam nechtějí. Soud ale rozhodne a pak se prohloubení problémů,“ říká Marie Vodičková.-

Podobně o zákoníku smýšlí i sociální pracovnice a pěstounka z Asociace náhradních rodin Jana Lexová. „Po novele zákona o sociálně právní ochraně dětí, jsou do ústavní péče umísťováni jen ty děti, které se nepodaří vrátit do své biologické rodiny nebo se pro ně nenajde náhradní rodiny. Už dávno nejsou dětské domovy plné sirotku je mylná,“ říká Jana Lexová, která vysvětluje, že většina dětí má své biologické rodiče, ale ti nejsou sto se o ně postarat. Zásadní budou terénní práce a doprovodné služby, tak se prý situace nezmění.

Jak se žije au pair?

Hledání pěstounské nebo případně i adoptivní rodiny není jednoduchá záležitost. Do domova Radost se vrátilo už sedm dětí z neúspěšné náhradní péče. Podle sociální pracovnice je proto potřeba pěstouny vzdělávat a proškolovat. „Už teď jsou stanoveny základní pravidla a také vzdělávání,“ říká Jana Lexová. Odborníci se shodují, že než aby dítě neustále měnilo prostředí, tak je lepší ho nechat na jednom místě. Byť by to byl právě dětský domov.


Zletilost nejen pro mladé podnikatele

Od nového roku se také mění pravidla v případě adopcí. A to u dětí odnošených náhradní matkou. Norma umožní biologickým rodičům osvojit si dítě, které odnosí například jejich příbuzná. Už dnes desítky neplodných párů v České republice vyhledávají náhradní matku, aby jim porodila dítě. Zpravidla za to platí dvě stě až tři sta tisíc korun.Podstupují ale velké riziko, pro tože české zákony takovou praxi neumožňují. Stejně tak bude možné adoptovat dospělého, například u sourozenců, kde je velký věkový rozdíl. Zákoník také dává možnost, aby se dítě stalo zletilé už v šestnácti letech. Může se stát zcela svéprávným a uzavírat smlouvy bez omezení, popisuje profesor Karel Eliáš. „Pokud s tím souhlasí zákonný zástupce a u soudu prokáže, že je nezletilý schopen se o sebe postarat, tak pak zákoník nařizuje, že mu musí být zletilost přiznána.“

Taková změna by mohla usnadnit život hlavně velmi mladým podnikatelům, za které musejí dokumenty a smlouvy podepisovat rodiče. Může to mít ale i jiné výhody, doplňuje právník František Korbel. „Může být vhodnou reakcí na problémy v domácnosti například při domácím násilí nebo zbavení rodičovských práv. Pokud totiž bude už schopen postarat se o sebe sám, tak mu nemusí být jmenován nucený opatrovník. Podle dětského psychologa Václava Mertina ale nemusí být uznání zletilosti v tak nízkém věku pro děti vždy přínosné. „V tomto věku mohou mít děti více bouřlivější reakce a hůře dokáží posoudit co je pro ně výhodné. Protože na dnešní děti se zodpovědnost za rodinu nenavaluje tak brzy, jako v minulosti,“ říká Václav Mertin.

Dítě s autíčky

Výraznou novinkou v občanském zákoníku je také možnost popřít otcovství až do šesti let věku dítěte. V současné době to je možné pouze do půl roku dítěte. Lhůta šesti měsíců ale nebude úplně zrušena a to v případě, když otec zjistí podle DNA, že dítě není jeho. Od té chvíle má jen půl roku na to, aby situaci řešil. Mohou ale nastat také takové případy, kdy otec dítěte spáchá nějaký zločin, je deset let ve vězení, vrátí se a doma najde sedmileté dítě. Pokud by chtěl otcovství rozporovat, tak by měl smůlu. V těchto výjimečných případech by ale měl lhůtu šesti let soud promíjet.

autor: pbe
Spustit audio