Nová publikace Úřadu pro vyšetřování zločinů komunismu

Připomeňme si, že Lidové milice se utvořily na základě pouhého stranického rozhodnutí Ústředního výboru KSČ ze dne 21.února 1948. V šedesátých letech se projevovala snaha o legalizaci Lidových milic, ale pouze na úrovni stranických dokumentů, ve kterých byly tyto jednotky charakterizovány jako ozbrojený sbor KSČ. Z toho jasně vyplývá, jak totalitní systém, který tehdy vládnul v Československu, zcela pohrdal právem.

Teprve koncem šedesátých let, kdy se do některých funkcí dostávali již řádně vystudovaní právníci a do penze odešli většinou lidé, kteří udělali maturitu za rok ve večerním kurzu a vysokou školu za dva roky v podobném učilišti, začali někteří odborníci poukazovat na to, že chybí Lidovým milicím právní úprava, která by jejich existenci legalizovala či dokonce navrhovali jejich zrušení.

Podle autora je nesporné, že Lidové milice nebyly zřízeny právním aktem. Různé zákony, předpisy a nařízení jim však přiznávaly určitá práva a povinnosti, aniž by milice de iure vznikly a jejich existence byla upravena samostatným zákonem. Milicionáři až do konce osmdesátých let disponovali lehkými osobními zbraněmi i těžkou, například protiletadlovou technikou. V případě válečného konfliktu měla být tato armáda složená pouze z vybraných komunistů použita ke zneškodnění vzdušných výsadků, tedy parašitistů armád NATO.

V polovině roku1989 tvořilo jednotky Lidových milicí 84 821 příslušníků. Po té, co byl 29. listopadu 1989 zrušen ústavní článek č.4 o vedoucí úloze KSČ, pokusil se poslední generální tajemník této strany obhájit legitimitu Lidových milicí a chtěl je transformovat na domobranu po vzoru Rakouska či ve zdůvodnění dokonce hovořil o Národní gardě ve Spojených státech. To se mu samozřejmě už nemohlo povést. Po dohodě s ministrem obrany generálem Milánem Václavíkem bylo 1.prosince téhož roku podle rozkazu ministra zahájeno odzbrojení Lidových milicí a zbraně byly převezeny do skladů ministerstva obrany. Tato akce skončila 8. prosince. Ostatní vojenský materiál byl ze skladů odvezen do 20. prosince.

O rozpuštění demilitarizovaných jednotek rozhodl mimořádný sjezd KSČ dne 12. prosince roku 1989. Pro představu připomeňme, že šlo o výzbroj v hodnotě přes 30 milionů korun, která se skládala z 71 000 samopalů, 7 000 kulometů, 130 protileteckýcj kulometů, 20 000 pistolí, 358 minometů, 149 bezzákluzových kanonů a celé řady vozidel.

Středisko pro dokumentaci protiprávnosti komunistického režimu podalo v říjnu roku 1994 oznámení o protiprávní existenci, činnosti a ozbrojování Závodních a posléze Lidových milicí v letech 1945 - 1989. Podezření ze spáchání trestné činnosti se mělo týkat hlavně nedovoleného ozbrojování. Vyštřovatel však po dlouhých tahanicích dospěl k závěru, že z uvedených materiálů nelze vyvozovat trestně právní důsledky. Stejného názoru byl později i Nejvyšší soud v Brně.

Autor Jiří Bašta v závěru konstatuje, a na to bychom neměli zapomenout, že při zkoumání činnosti Lidových milicí se zcela opomělo na jejich zásahy proti demonstrantům v posledních letech jejich existence, kdy doposud neidentifikovatelní jejich členové v srpnu 1989 způsobili střelbou smrt dvou mladých lidí v Praze a jednoho člověka v Brně. Na to se zcela zapomnělo.

Suchý výklad právní interpretace zcela zastínil smrt tří lidí, a to je špatný signál, který ukazuje, že dodnes cena života je u nás menší, než ve staré Evropě. Z laického hlediska se zdá být evidentní, že mohlo být vedeno trestné stíhání proti těm milicionářům, kteří vydali rozkaz ke střelbě. A kdo na kterém místě jednotkám velel, by mělo být někde zdokumentované a mělo by se to dát zrekonstruovat. Zřejmě i dnes.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .