Nevíme, jak dlouhá cesta náš ještě čeká, proto šetřme síly, radí psycholog Kulhánek

12. květen 2020

Koronavirová opatření se pomalu uvolňují a společnost se zvolna vrací k normálu. Bude to ale život jako dřív? Jak se koronavirová zkušenost promítne do našeho života a psychiky? Jak ovlivní naše vztahy a budoucnost?

„Za sebou máme šok a to, že se nám hodně změnil život a musíme se přizpůsobit,“ uvádí host Leonarda Plus klinický psycholog Jan Kulhánek.

První střet s realitou mají za sebou ti, kteří přišli o práci. „A před sebou máme pravděpodobně další nejistoty, mluví se o riziku návratu pandemie a o ekonomické krizi.“

Někdy se stává, že když je krize, tak pracujeme, ale teprve když krize odezní, tak to začneme zpracovávat, a tam si stres a zátěž může vybrat svou daň v podobě posttraumatických stavů.
Jan Kulhánek

„Problém je, že nevíme, jak dlouhá cesta nás čeká, proto je důležité šetřit silami od začátku. A také se musíme o sebe starat... a počítat s tím, že musíme mít sílu, abychom mohli být někomu užiteční.“

Čtěte také

Nadále platí, že velkou pomocí je řádnost. „Někomu teprve teď dochází, že potřebuje vedení a strukturu. Hodně obecně doporučujeme rodinám, aby svým dnům daly nějakou strukturu, protože to dává větší pocit kontroly nad situací.“

„Důležité je být k sobě vnímavý. Když zjistím, že mi současný stav nedělá dobře nebo že trpí moje okolí..., musím v sobě najít vůli do toho zasáhnout. A pokud ji těžko hledám, tak třeba můžu zavolat psychologa a zeptat se, co dál, ale i si popovídat s partnerem nebo s kamarádem.“

Hlavní je nebýt na problémy sám a získat dočasný odstup a odpočinek od pocitu, že musím všechno zvládnout sám... Možnost sdílet své trable je někdy velmi nápomocná. Víc než by se zdálo někomu, kdo to nezkusil.
Jan Kulhánek

V rodině se často obětují rodiče. „Sami o sebe se nestarají, mají pocit, že prvořadé jsou děti, partner nebo prarodič. Ale takový postoj vede k tomu, že se oběť o sebe nestará a za svojí nepohodu pak viní ostatní.“

Čtěte také

„A to jsou tak špatně rozdané karty a vnitřní postoj, že to rodinnou situaci komplikuje a může to přispět i k jejímu rozpadu,“ varuje psycholog.

Dokud je ohrožení nebo mimořádná situace akutní, tak se obvykle lidé hádají, nebo naopak dělají vše spolu, ale většinou jim chybí čas na přemýšlení o tom, jak právě žijí.

Myslím, že zvolna nastává doba přemýšlení. U někoho to bude souviset i s posttraumaty, někdo bude bilancovat a ohlížet se, jak jsme to zvládli, nakolik jsem v tom byl sám, nebo mi partner pomáhal. Toto přemýšlení řadu z nás čeká teď.
Jan Kulhánek

„Kdo chce z této zkušenosti něco získat, tak to udělá. A pak budou ti, a nebude jich bohužel málo, kteří si to budou pamatovat jen jako období obtížné, nepohodlné a nebudou mít pocit, že jim to cokoliv dalo,“ konstatuje Jan Kulhánek.

Poslechněte si celé Leonardo Plus!

Spustit audio

Související