Německo už dnes má na zaplacení reparací, Řecko na ně má nárok, tvrdí Kulidakis. Pravdu má silnější, reaguje Robejšek

Německé válečné reparace pro Polsko skončily v Rusku. Poláci o ně můžou zkusit požádat, říká právník

• Upravit
• Smazat

Polsko chce letos začít vyjednávat s Německem o odškodnění za druhou světovou válku. „Budeme hovořit o potřebě odškodnit Poláky za ztráty, které utrpěli během druhé světové války,” prohlásil v polském Sejmu ministr zahraničí Jacek Czaputowicz, když představoval cíle zahraniční politiky. Vláda se prý bude snažit hledat právní, politické a finanční cesty, jak získat náležité odškodnění. Je to ale více než 70 let po konci války reálné?

„Řecko má na reparace přinejmenším morální nárok. Jestliže Německo tu zemi zdecimovalo, mělo by reparace uhradit,“ míní politolog a komentátor Českého rozhlasu Plus Thomas Kulidakis.

Připomíná, že Německo si hned na počátku okupace země na řecké centrální bance vynutilo bezúročnou půjčku, která v přepočtu na dnešní peníze byla ve výši 11 miliard eur. Celkem v Řecku za války zahynulo 400 tisíc lidí, z toho desetina jen v Athénách v důsledku hladomoru. Vyvražděno bylo i 80 % řeckých Židů.

Německu bylo (po 2. světové válce) uleveno, aby se znovu postavilo na nohy. Nyní má peníze a může zaplatit. Bavíme se o spravedlnosti – Německo zničilo jiné země a nenahradilo to.
Thomas Kulidakis

„Bylo vypáleno 800 vesnic. Jestliže my si připomínáme vypálení Lidic a Ležáků, tak v Řecku by tak mohli činit dvakrát každý den,“ upozorňuje Kulidakis. Německá vojska také při ústupu ze země zničila přes 80 % průmyslu a infrastruktury.

Kulidakis zdůrazňuje, že řecké požadavky nesouvisí s finanční krizí a byly vznášeny dávno před ní, naposledy v roce 1995. Řecko dlužné reparace vyčísluje na zhruba 270 miliard eur, vychází při tom z jednání vítězných mocností na pařížské mírové konferenci v roce 1946. Návrh, který v dubnu odhlasoval řecký parlament, ale přesnou sumu neobsahuje.

Předvolební kampaň

Polské válečné reparace jsou Pandořina skříňka. Navíc vtahují do hry Rusko, tvrdí právník

• Upravit
• Smazat

Polská vláda chce zahájit oficiální jednání s Německem o reparacích za škody způsobené za 2. světové války. Polští politici tvrdí, že se Varšava této kompenzace nedočkala, částku odhadují zhruba na bilion dolarů. Německo ale oponuje, že se Poláci svých nároků v minulosti opakovaně zřekli. „Polsko nároky vznést může, ale myslím si, že jeho žádost nemá velkou šanci,“ uvedl v pořadu Pro a proti právní historik a děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jan Kuklík.

„Věc již byla právně vyřízena. Navíc obecně platí nepsaný zákon, že pravdu má vždy ta silnější země, a to je Německo. Na své straně ale má i právo,“ oponuje politolog Petr Robejšek a odkazuje na Smlouvu o konečném uspořádání ve vztahu k Německu z roku 1990.

Robejšek upozorňuje, že Německo považuje reparace Řecku i dalším státům za vyřízenou záležitost.

„Německo zaplatilo Řecku reparace, a to minimálně 115 milionů německých marek – respektive 160 milionů – v 60. letech a zároveň přijalo 420 tisíc gastarbeiterů z Řecka,“ uvádí.

To jsou věci, které se staly a nemohou se odestát. Nemá smysl to zkoušet propočítávat. Věci jsou tak, jak jsou dneska. Odehrává se to, jak jsem řekl, a skončí to, jak jsem řekl. Letos v říjnu (po parlamentních volbách v Řecku) je konec řeckých požadavků.
Petr Robejšek

Řecko podle Robejška nedostane zpět ani onu vynucenou válečnou půjčku, protože pokud by v této věci Německo ustoupilo, posílily by se tím nároky i v ostatních záležitostech, což by prý byla „školácká chyba“.

„Německo udělalo víc než symbolické gesto tím, že dodnes vydržuje Řecko v rámci krize eura,“ podotýká politolog s tím, že Řecko se o reparace hlásí kvůli svému zadlužení ve výši minimálně 350 miliard eur, a především kvůli podzimním volbám. Řecká vláda se tak prý snaží dorovnat požadavek extremistické strany Zlatý úsvit, která po Německu chce až 400 miliard eur.