Německo bojuje proti šíření nenávisti na sociálních sítích. Maže se i satira

Hned během prvních dní jeho platnosti se ukázalo, jaké potíže s sebou nová legislativa přináší, podotýká německý týdeník Spiegel. Některé z nich bylo možné očekávat: kritici zákona například varovali už dávno, že online platformy budou mít tendenci preventivně blokovat mnohem více obsahu, než je ve skutečnosti nutné. Některé další problémy jsou naopak překvapivé.

Zákon vyžaduje, aby sociální sítě s více než dvěma milióny uživatelů zavedly účinnější způsob nahlašování a odstraňování potenciálně nelegálního obsahu. Předpis se vztahuje na Facebook, Twitter, Instagram, SnapChat a YouTube. Netýká se ale profesních sítí jako LinkedIn a Xing, ani aplikací k odesílání zpráv jako WhatsApp.

Legislativa platí už od října, společnosti ale měly tři měsíce na to, aby zavedly systém k reportování obsahu, který vyjadřuje nenávist nebo podporuje násilí. Pokud firma nahlášený příspěvek do 24 hodin nesmaže, může ji čekat pokuta až do výše padesáti milionů euro. U složitějších případů je lhůta sedm dní. Kromě toho musí společnosti ročně vydávat zprávu o tom, kolik příspěvků smazaly a proč, píše server stanice Deutsche Welle.

Žaloba na poslankyni

Za první oběť nové normy německá média označila poslankyni za pravicově populistickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) Beatrix von Storchovou. Její účet dočasně zablokoval jak Twitter, tak později i Facebook.

Důvodem byla její reakce na silvestrovský příspěvek kolínské policie. Novoroční přání s odkazem na informace o tom, jak příchod nového roku slavit bezpečně, úřad zveřejnil kromě němčiny v několika dalších jazycích, konkrétně angličtině, francouzštině a arabštině.

Logo|foto:Český rozhlas

„Co se to sakra v této zemi děje? Jak to, že oficiální účet policie ze Severního Porýní-Vestfálska tweetuje v arabštině? Myslíte si, že tím uklidníte ty barbarské, muslimské hordy mužů, které hromadně znásilňují?“ tweetovala politička za AfD.

Reakce von Storchové se vztahovala na události z předloňské silvestrovské noci, kdy se Kolín nad Rýnem stal dějištěm stovek případů sexuálního násilí. Většina podezřelých byli muži severoafrického nebo arabského původu.

Kolínská policie na političku podala žalobu. K tomu však nebylo třeba nového zákona, jak podotýká Spiegel, policie to udělala sama od sebe. Zákon umožňuje uživatelům i lidem, kteří sami na dané síti profil nemají, nahlásit obsah, který je podle jejich názoru protizákonný.

Pokud společnost obsah uzná za nelegální, musí ho odstranit nebo znepřístupnit uživatelům s německou IP adresou a informovat o tom autora příspěvku. Ten nese trestněprávní zodpovědnost, nemusí na něj ale hned být podána žaloba. Porušení zákona NetzDG a pravidel dané sociální sítě jsou dvě různé věci, podle toho se liší také tresty.

„Sypete nám písek do očí“

Po opětovném zpřístupnění twitterového účtu reagovala poslankyně von Storchová sarkastickým tónem. Podle jejích slov byl na základě upozornění na nenávistný příspěvek cenzurován i její facebookový účet. „To je konec ústavního státu,“ napsala von Storchová a dodala, že pro případné trestní stíhání bude muset být nejprve zbavena poslanecké imunity. „Už teď se mi třesou kolena,“ dodala politička. Příspěvek uzavřela tím, že Facebook už ji odsoudil, informuje Deutsche Welle.

Kolínskou policii prý překvapilo, že její vícejazyčné novoroční přání s bezpečnostními doporučeními vyvolalo tak silnou reakci. Její mluvčí uvedla, že před konáním akcí s velkým počtem účastníků, například fotbalovými zápasy, demonstracemi nebo koncerty, policie pravidelně tweetuje v několika jazycích.

Spolupředseda německá strany AfD Alexander Gauland zase čelí kritice za výrok, že éra Adolfa Hitlera a nacismu byla jen ptačím trusem na jinak velkolepé tisícileté historii Německa|foto:Český rozhlas

Alternativa pro Německo označila novou legislativu za „cenzurní zákon“. Kritika se ale ozývá i z jiných stran. Internetoví aktivisté a novinářské organizace, například Reportéři bez hranic, také vyjádřili obavy. Nelíbí se jím především to, že vláda záměrně nechává na společnostech, aby rozhodovaly o mazání obsahu a blokování uživatelů, místo toho, aby takovou věc posuzovaly soudy.

Von Storchová si za svým prohlášením stojí. „Politická korektnost vede k tomu, že řada závažných problémů nemůže být nazývána jejich pravými jmény,“ řekla deníku Neue Osnabrücker Zeitung. Uvedla také, že „nazývat problémy pravými jmény je ve veřejné debatě třeba, a to bez policejních oznámení a bez cenzury“, přináší její slova list Frankfurter Allemeine Zeitung.

O Hitlerovi se nevtipkuje

Poslankyně Alternativy pro Německo vytkla etablovaným stranám, že prý občanům „sypou písek do očí a snaží se zatajit výrazné zhoršení bezpečnostní situace“. Spolková vláda také podle ní zlehčuje následky „azylové katastrofy“, kterou prý způsobila kancléřka Angela Merkelová. „Začíná to přikrášlenými kriminálními statistikami a pokračuje až k zamlčování závažných trestných činů veřejnoprávními médii,“ prohlásila von Storchová.

Na její stranu se postavili také další politici AfD. Stranický šéf Alexander Gauland sociální sítě nepoužívá, vyzval ale uživatele, aby obsah smazaného příspěvku von Storchové dále šířili. Nový zákon podle něj ohrožuje svobodu slova. Předsedkyně parlamentní frakce Alice Weidelová svoji stranickou kolegyni bránila na Facebooku i Twitteru, načež byly i její účty dočasně zablokovány.

Odstraněna nebo znepřístupněna byla v Německu za první týden také spousta satiricky míněných příspěvků. Komička Sophie Passmanová nebo videobloger Lars Golenia zjistili, že vtipkováním o uprchlících nebo Hitlerovi podle Twitteru porušují nový zákon. Redakce satirického časopisu Titanic zase nesměla předstírat, že svůj účet dala k dispozici Beatrix von Storchové.

Zaměstnanci Twitteru jsou zjevně přetížení, když za protizákonné označují satiru Passmanové nebo Titanicu, domnívá se týdeník Spiegel. Kromě toho se americká společnost pravděpodobně obává vysokých pokut a raději sází na jistotu. Firma podle všeho sama dost dobře neví, co dělá, nebo to alespoň nechce sdělit. Na otázky novinářů společnost reagovala odkazem na stránku s obecnými odpověďmi a s tím, že jednotlivé případy nebude komentovat.