Německo 80 let od začátku druhé světové války bojuje o svou identitu

Píše to šéfredaktorka serveru německé stanice Deutsche Welle Ines Pohlová.

A upozorňuje, že přesně 80 let po vypuknutí války slaví dvouciferný volební úspěch ve dvou východoněmeckých státech politická strana, která hlásá nacionalismus a rasové vyloučení. Výsledek ultrapravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Braniborsku a Sasku je nejlepší v její krátké historii – během několika let se z malého okrajového uskupení proměnila v druhou nejsilnější stranu v zemských parlamentech.

Čtěte také

S AfD se v Německu nemluví ani nevládne. Nic na tom nezmění ani dobrý výsledek ze Saska a Braniborska, odhaduje analytik Polák

Čtěte také

Bundeswehr je Američanům k smíchu, žalostný stav německé armády ale má historické důvody

I když Alternativa skončila až druhá a vládu v Braniborsku si udrží sociální demokraté (SPD) a v Sasku křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové, je pro tyto tradiční strany výrazný úspěch extremní pravice varováním.

Co o Německu vypovídá, že v něm sílí takováto strana v době hospodářských úspěchů a politické stability? Pohlová přidává i další otázky: Čeho je třeba se bát, až se časy změní a Německo se ocitne ve víru recese? Jaká existují opatření, která by zabránila opakování minulých chyb? A jak si můžeme být jistí, že se strana s především rasistickými členy nedostane k moci?

Zavedené politické formace, tedy CDU a sociální demokracie, v Braniborsku a Sasku sice vyhrály, ale s nejhorším výsledkem od sjednocení Německa.

Tento trend znamená, že v dosud stabilní zemi bude stále těžší sestavit vládní koalici. A neplatí už zásada, že tyto dvě velké lidové strany sbírají hlasy z politického středu, zprava i zleva.

To všechno ukazuje, jak moc Německo bojuje o to, jaké chce vlastně být. Jaký kurs chce zvolit v otázce uprchlíků, ale také u nejdůležitějších hospodářských a sociálních témat? Jak velký vliv by měly mít zemské státy a jaký Evropa?

Povinnost k principům

V pohledu německé šéfredaktory je samozřejmé, že člověk potřebuje nějaký časový odstup, aby mohl jasně vidět a vyhodnotit, co se stalo v určitém okamžiku dějin a jaký dopad mohou tyto události mít na budoucnost. V tomto ohledu je možné pouze spekulovat, co budou o prvním září 2019 jednou psát učebnice dějepisu.

Čtěte také

Frustrovaní staří muži a východoněmecká identita. Z čeho pramení rostoucí úspěch Alternativy pro Německo?

Jedno je ale jisté už teď – volební výsledky z Braniborska a Saska Alternativu pro Německo celonárodně povzbudí. Tato strana hned tak nezmizí a je třeba s ní počítat.

Proto musí ty ostatní najít nějaký způsob, jak k ní přistupovat. Arogantní a povýšený postoj by byl podle Pohlové fatálním chybou.

Výsledky v obou východoněmeckých státech politikům ukázaly, že v Německu něco není v pořádku, a musí proto pozorně sledovat, co voliče žene do náruče populistů.

Německo má však zároveň historickou povinnost dodržovat zásady, ze kterých nelze za žádnou cenu slevit. Patří k nim i svoboda náboženského vyznání a právo na azyl pro lidi v nouzi. Tyto principy se nikdy nesmějí obětovat, ať už by bylo sestavování vlády sebeobtížnější, zdůrazňuje šéfredaktorka serveru Deutsche Welle Ines Pohlová.