Nejstarší případ anémie

Konzumace masa byla jedním z faktorů, které přispěly ke zvětšování mozku našich předků. Nálezy zvířecích kostí se stopami, které na nich zanechala ostří kamenných nástroj, naznačují, že během pleistocénu se z lidí stali poměrně výrazní masožravci, kteří pravidelně jedli maso. Tuto teorii nyní podpořilo zkoumání fragmentů dětské lebky, která byla nalezena v 1,5 milionu let starých sedimentech v rokli Olduvai v Tanzanii.

Fragmenty nesou známky takzvané porotické hyperostózy – houbovitého zvětšení kosti, které lékaři spojují s nedostatkem železa a anémií. Nutriční deficit nejčastěji nastává v době, kdy dítě přestává pít mateřské mléko a přechází na pevnou stravu. Dítě z Olduvai Gorge mohlo mít smůlu v tom, že bylo odstaveno v období nedostatku masa. Druhou možností je, že potravní nouze ovlivnila složení mateřského mléka, které dítě nedokázalo uživit. Nutriční anémie dítěte ale v každém případě ukazuje, že už před 1,5 milionem let byli lidé natolik fyziologicky adaptováni pravidelné konzumaci masa, že jeho nedostatek měl vážné zdravotní následky.

Zdroj: ScienceDaily, PLoS ONE